Zdroj: 鐶sopis Natura (natura.eridan.cz) - upravil Markoff: +末末末末末末末末末末末末+ ヲ Drogov z疱islost |* +末+ ヲ zpracoval: Ji Svr啼k |* ヲ 3 | +------------------------+* +---+ ************************* III. Pehled nkterch drog V n疽ledujcm pehledu drog byl vyu枴t text v elektronick form "Letem svtem drog" [I1] autora Michala Klodnera, za jeho souhlas k pou枴t textu touto cestou velice dkuji. 1. Sedativa Sedativa jsou l疸ky pou橲van pro uklidnn pi nervozit, vzru啼n, pro otupen smysl, pop. k navozen sp疣ku. Jsou zde zaazeny narkotika, u橲van k pechodu do pjemnch stav, alkohol i nikotin. Mohou to bt t髷 rzn psychofarmaka: barbitur疸y (Amytal, Nembutal, Seconal, phenobarbital), benzodiazepiny (Librium, Valium = Diazepam), methaqualon (Quaalude), glutethimid (Doriden) a jin (Equanil, Placidyl, Valmid). Viz t髷 Psychotropn l疸ky jinch skupin. 1.1. Alkohol Jm駭o alkohol poch痙 z arabsk馼o al-kahal, co znamen jemnou substanci. Lidstvo poznalo nejdve vno, potom pivo, destilace ve嗟a v 喨r夬 zn疥ost teprve v 11. stolet. Alkohol se pije pro vyvol疣 euforie, pro uklidnn (odstrann zkosti, frustrace). Lid alkohol konzumuj tak pro 橲ze a pro chu, jako spole鐺nsk z疝e枴tost, nkoho l疚 dobrodru枹tv, kde se r疣o probud. Nejcennj夬 je to 鐶sov obdob, kdy stoup hladina alkoholu v krvi (tat癰 hladina v obdob pi odbour疱疣 a vylu鑰v疣 alkoholu psob zcela jinak - "r疣o musm pt, aby se mi pestaly klepat ruce"), kdy je postupn zaplavov疣 nervov syst駑. レ鑛nkem alkoholu trp pozornost, pracovn tempo se nehospod疵n zrychluje, pibv chyb, prodlu柆je se reak鈩 doba, poru嗽je se koordinace pohyb. Stoup odvaha, miz opatrnost, strach i tr駑a. リk se, 枡 alkohol je startovac drogou, kter umo柤 poznat umle vyvolan psychick zmny. * Chemie: Alkoholick n疳oje jsou podle z疚ona lihoviny, vno a pivo a v啼chny ostatn n疳oje obsahujc vce jak 0,75 objemovch procent alkoholu. Psob nejen etylalkohol (etanol), ale i jin alkoholy. Nejhe amylalkohol (v Bourbon Whisky byl prok痙疣 acetaldehyd). Nkter vrobky obsahuj 枡lezo, olovo, m, a dokonce i kobalt. Etanol vznik kva啼nm cukr 鑛nkem kvasinek. Pokud pes疉ne koncentrace etanolu v kvasn駑 roztoku 13%, kvasinky hynou a d疝e probh kva啼n za vzniku kyseliny octov. Destilac kvasn馼o z疚ladu vznikaj koncentrovan alkoholick n疳oje, destil疸y. Lik駻y vznikaj z cukernch roztok doplnnch destil疸em. Pivo se va ze sladu a chmel mu dod疱 charakteristickou chu. * Psoben: Alkohol se pou橲v se t駑 vhradn v n疳ojch. Alkohol se pi odbour疱疣 mn pomoc syst駑u alkoholdehydrogen痙 v j疸rech v acetaldehyd a ten pak oxidac v acet疸 a dal夬 nez疱adn produkty. Kone鈩mi produkty je oxid uhli鑛t a voda. Alkohol a acetaldehyd zasahuj v啼chny org疣ov syst駑y, nejvce nervov syst駑 a j疸ra. Doch痙 k naru啼n l疸kov pemny sacharid a lipid a k jinm zmn疥. Acetaldehyd vytsuje v疳nk z membr疣 a interferuje s metabolismem biogennch amin, pi鐺m vznikaj tetraizochinoliny, kter psob jako fale嗜 neurotransmitery. Syst駑 alkoholdehydrogen痙 se vyvj a po narozen a je rzn vyvinut u rznch ras. Napklad indi疣i Severn Ameriky a Japonci tento syst駑 nemaj a proto jsou zna鈩 citliv v鑛 鑛nkm alkoholu. Pod疣 alkoholu vede za norm疝n situace k aktivaci enkefalinov opi疸ov soustavy, ale pi chronick駑 pou橲v疣 naopak k formov疣 tolerance tchto syst駑. Alkohol je diuretikem, a to svm z疽ahem pes zadn lalok hypofzy, kde inhibuje ADH. Zahu嗾n krve m ov啼m za n疽ledek, 枡 jsou uvedeny v chod kompenza鈩 mechanismy s vslednm pocitem 橲zn. Zdrav j疸ra jsou schopna odbourat zhruba 0,1 gramu etanolu na 1 kg hmotnosti 鑞ovka za hodinu, co odpovd poklesu hladiny alkoholu v krvi o 0,17 promile za hodinu. Alkohol pi chronick駑 zneu橲v疣 zvy嗽je pohotovost ke ke竟m. Nicm駭 dnes se i v l駝ask komunit objevuj n痙ory o prosp嗜osti alkoholu pro obhov syst駑, srdce a pro sn枡n rizika infarktu. Nkte l駝ai pokl疆aj abstinenci dokonce za "vylo枡n nebezpe鈩ou". Doporu鑰van denn d疱ky se pohybuj od pl sklenice piva po ti decilitry whisky. Alkohol ov啼m nen vasodilat疸or a jeho 鑛nek je jen sedativn inhibi鈩. * N疱yk a z疱islost: Z疱islosti propad 7-10% pij疚 podle citlivosti a dlouhodob馼o vlivu spole鐺nsk馼o prosted. (Citlivost je d疣a genetickm polymorfismem lidsk jatern alkoholdehydrogen痙y na dvan當t駑 chromozmu. Jej nzk mno枹tv v erytrocytech m枡 psobit zv啼nou hladinu acetaldehydu v perifern krvi. Tyto odli嗜osti vyvol疱aj nap. vraznj夬 鐺rven疣 a rychlej夬 rst hladin alkoholu a acetaldehydu v krvi.) * Somatick komplikace z疱islosti: Org疣em, kter bv pitm alkoholu nejdve po嗅ozen, jsou j疸ra. V j疸rech probh 鑛nkem alkoholdehydrogen痙y oxidace etanolu na acetaldehyd, kter ve vt夬ch koncentracch po嗅ozuje membr疣u hepatocyt. Pi nadmrn駑 psunu alkoholu se do jeho odbour疱疣 zapojuje krom glykolzy tak mikrosom疝n etanol- oxida鈩 syst駑, jeho kapacita se dovede dky indukci enzym pizpsobit stoupajc dod疱ce alkoholu. Alkohol d疝e stimuluje fibrogenezi a synt騷u kolagenu a psob imunologickou hyper- reaktivitu vedouc k destrukci hepatocyt. Pokud je jatern buka soustavn zat柞v疣a odbour疱疣m etanolu, doch痙 ke zmn疥 v metabolismu lipid, kdy se zvy嗽je synt騷a mastnch kyselin a triacylglycerol a objevuje se porucha beta-oxidace mastnch kyselin). To vede postupn k hromadn lipid v hepatocytech, k jatern steatze. Tento stav je obvykle prov痙en zvt啼nm jater (hepatomegali). Steatza nepsob pacientovi 榱dn subjektivn pot枡, pokud nedojde k bolestiv駑u rozept jaternho pouzdra. Pokud pit alkoholu pokra鑾je, doch痙 postupn k z疣iku jaternch bunk a v okol doch痙 k jatern fibrze, co je mezenchym疝n vazivov z疣tliv reakce. Po alkoholick駑 excesu se m枡 objevit akutn alkoholick hepatitida, kter je klinicky prov痙ena hore鑢ami, 柩outenkou, zvracenm, bolestmi v nadbi嗅u, mohou se objevit tak krv當iv projevy. Onemocnn m mortalitu a 50%. Pokud pit alkoholu pokra鑾je, doch痙 k uzlovit駑u bujen vaziva, kter postupn vytla竟 zbvajc jatern tk碪. Vyvj se jatern cirhza. Takov j疸ra jsou dysfunk鈩 v metabolismu 枴vin, v odstraov疣 toxickch l疸ek z organismu, v tvorb plazmatickch blkovin a udr柞v疣 glykemie. To se klinicky projev adou pznak, jako je nava, otoky, poruchy krevn sr癰livosti, tr疱ic obt枡, 柩outenka atd. Stav postupn vede k selh疣 jater a smrti. Dal夬m org疣em, kter trp nadmrnm pitm alkoholu, je slinivka bi嗜 (pankreas). Alkohol zpo鞦tku stimuluje sekreci pankreasu, co pozdji vede k po嗅ozen 柩痙y. Asi polovina v啼ch onemocnn pankreasu souvis s nadmrnm u橲v疣m alkoholu. Chronick pankreatitida se projevuje neur鑛tmi dyspeptickmi pot枡mi. Akutn pankreatitida se projevuje jako n疉l phoda bi嗜. Ob formy jsou prov痙eny zv啼nm obsahu amyl痙 v mo鑛. Alkohol tak ovlivuje sekreci inzulinu a tm zpsobuje poruchy glycidov馼o metabolismu v鐺tn projev dosud skryt馼o diabetu. Tr疱ic stroj je po嗅ozov疣o pedev夬m pmm kontaktem alkoholu s citlivou sliznic od dutiny stn a po kone鈩k. Alkohol v prvn f痙i zpsobuje reaktivn pekrven sliznic, co umo橙uje snaz夬 prostup infekce. V 杪ludku pak vznik atrofick gastritida, kter m枡 pozdji v駸t k rakovin 杪ludku. Na sliznici po嗅ozen alkoholem snadnji vznik 杪lude鈩 ved. Alkohol m pm toxick vliv na sliznici tenk馼o steva. Ledviny zpravidla nejsou alkoholem pmo po嗅ozov疣y, ale vzhledem ke zv啼n駑u objemu tlesnch tekutin jsou vystavov疣y zv啼nm n疵okm na svoji funkci. Srdce a krevn obh jsou pmo po嗅ozov疣y alkoholem a jsou ohro柞v疣y zv啼nm ukl疆疣m lipid do c騅n stny, kter je zpsobeno poruchou metabolismu lipid v j疸rech. M枡 vzniknout alkoholick kardiomyopatie. Obt枡 pacient za竟naj zpravidla tachykardi, extrasystolami, du嗜ost, snadnou navnost, pozdji se pid疱 no鈩 ka啼l a otoky jako zn疥ky srde鈩ho selh疣. D疝e se 鐶sto objevuje syst駑ov arteri疝n hypertenze, kter souvis s nadprodukc kortizonu a noradrenalinu. Po nkolika tdnech abstinence se tlak vrac k norm i bez medikament. Dchac syst駑 alkoholik trp 鐶stmi z疣ty, kter maj t椢 prbh a vy囹 mortalitu. P鑛nami jsou toxick vliv alkoholu na sliznici dchacch cest, poruchy v枴vy, poruchy imunity. Svj zna鈩 negativn vliv m aktivn a pasivn kouen. Alkohol d疝e naru嗽je hormon疝n regulaci organismu. Zvy嗽j se plazmatick hladiny prolaktinu, rstov馼o hormonu a kortizolu. Chroni鑼 alkoholici maj 鐶sto mscovit obli鐺j, obezitu v trupu a tenk kon鐺tiny. Sni柆j se hladiny adiuretick馼o hormonu, oxytocinu a u mu檠 testosteronu, u 枡n androsteronu. Pohlavn syst駑 je posti枡n u obojho pohlav sn枡nou potenc. Hematologick projevy alkoholismu jsou pestr. Typickm projevem je makrocyt疝n an駑ie. Objevuje se trombocytopenie a leukopenie (porucha agregace trombocyt a leukocyt). Je tak prodlou枡na sr癰livost a krv當ivost a doch痙 proto k n疳adn snadn tvorb hematom. Ko柤 projevy mohou bt jak skryt, tak zjevn. Doch痙 k atrofii podko柤 tukov tk疣, zarudnut tv碾e, v鐺k atd. Vzhled pleti je staeck. ネasto nach痙me modiny, kter pacient nedovede vysvtlit. Kostra a kosti jsou v dsledku poruchy metabolismu vitaminu D v j疸rech 鐶stji posti枡ny osteoporzou. * Neurologick komplikace z疱islosti: P鑛nou poruch nervov馼o syst駑u jsou degenerativn a 鐶sto destruktivn zmny nervov tk疣 vlivem alkoholu, kter poru嗽je veden nervov馼o vzruchu, zvy嗽je pr疉 bolesti a pohotovost ke ke竟m a naru嗽je REM (Rapid Eye Movements) sp疣ek. Objevuj se poruchy kr疸kodob i dlouhodob pamti. Nkdy bv naru啼na hybnost a koordinace. Nej鐶stj夬m projevem chronick馼o alkoholismu je alkoholick tremor, kter souvis s po嗅ozenm podkorovch jader bunk a moze鑢u a posti枡nm vl疚nem, kter maj vliv na svalov tonus. Posti枡n proto trp tesem v鐺k, prst, rukou, nkdy jazyka, rt, pozdji hlavy a cel馼o tla. Rann tes ustupuje po prvn d疱ce alkoholu a lze jej pova柞vat za jasn fyziologick pznak alkoholismu. Asi u 20% pacient se objevuje alkoholick polyneuropatie, jej podstatou je degenerace axon vlivem metabolismu alkoholu (kyselina pyrohroznov, acetyldehydov frakce), poruchy v枴vy a nedostatek thiaminu. Objevuj se rzn formy tohoto syndromu. Paretick forma se projevuje obrnami skupiny b駻cov馼o svalstva, kdy pacient se nepostav na paty a pi chzi zakop疱. Ataktick forma se projevuje nejistou chz a poruchami hlubok citlivosti. Somestetick forma se projevuje pornmi bolestmi, paresteziemi, hyperestetickmi znami. Alkoholick myopatie je m駭 zn疥 komplikace chronick馼o alkoholismu. Po嗅ozen sval je vt喨nou zpsobeno vysokou d疱kou alkoholu. Onemocnn za竟n bouliv, objevuje se n疉l slabost a bolesti, zejm駭a dolnch kon鐺tin a doch痙 k t枳m obrn疥. Posti枡n svaly jsou otekl a bolestiv na pohmat. Svalov nekrza vznik zejm poruchou metabolismu kyseliny ml鳧n a zmnou permeability bunk. Jsou zv啼ny s駻ov enzymy, kalium a kreatinin. Objevuje se proteinurie, myoglobinurie. T枳 formy jsou smrteln, lehk formy mohou vymizet bhem nkolika tdn. Alkoholick encefalopatie jsou dsledkem psoben alkoholu na mozkovou tk碪. Ecefalopatie Gyet-Wernicke se projevuje poruchami okohybnch nerv, poruchami vdom, ataxi a t枳m organickm psychosyndromem. Jde o krv當en do mozkov馼o kmene, kter pat k nej鐶stj夬m c騅nm phod疥 chronickch alkoholik. Encefalopatie Jolliffe je komplikac etylismu a nedostatku kyseliny nikotinov. Projevuje se spastickmi par騷ami, nkdy poruchami pamti a halucinacemi. Atrofie mozku vznik zpravidla pi dlouhodob駑 zneu橲v疣 alkoholu a doch痙 k n asi po 5 a 10 letech t枳馼o pit. Pi vzniku atrofie se uplatuje zejm駭a porucha jatern馼o metabolismu a opakovan toxick ed駑 mozku. Atrofie postihuje pedev夬m front疝n a pariet疝n korov oblasti mozku. N疝ez atrofie se nemus krt s vskytem demence. Atrofie moze鑢u vznik v dsledku toxickch nekrz. Projevuje se poruchami chze a stoje, poruchami koordinace vce na dolnch ne hornch kon鐺tin當h, tesem, dysartrickou e竟. Alkoholick epilepsie se projevuje sporadicky z當hvaty typu grand mal, vz當nji psychomotorickmi nebo malmi z當hvaty. Mozkov obhov poruchy vznikaj v dsledku zv啼n propustnosti c騅n stny a nedostate鈩 tvorby protrombinu v j疸rech. Poruchy vegetativnho nervov馼o syst駑u jsou 鐶st. Ji po asi 8 a 12 hodin當h abstinence po pedch痙ejc intoxikaci se objevuj pechodn zn疥ky iritace autonomnho nervov馼o syst駑u. Nkdy lze pozorovat vegetativn pznaky, jako je pocen, kols疣 pulsu a krevnho tlaku. * Psychick komplikace z疱islosti: K alkoholickm psychz疥 pat delirium tremens, alkoholick halucinza, alkoholick paranoidn psychza, Korsakovova psychza a alkoholick demence. Pi jednor痙ov intoxikaci alkoholem se mohou objevit nkter psychotick stavy, jako je prost opilost, komplikovan opilost a patick opilost. Prost opilost (ebrietas simplex) je b柤m dsledkem po枴t alkoholu v nadmrn d疱ce. Projevuje se kvantitativn poruchou vdom v z疱islosti na po枴t d疱ce alkoholu. Postupn doch痙 k ovlivnn vdom od excitace pes spavost, sp疣ek, bezvdom a smrt, kter nast疱 pi pekro鐺n hladiny 4 a 5 g/l alkoholu v krvi. Komplikovan opilost (ebrietas complicata) je opilost, kter je prov痙ena kvantitativn poruchou vdom. Od jednoduch formy se odli嗽je vraznou neschopnost sebeovl疆疣, dlouhou zmnou psychick馼o stavu, poruchou motoriky a reflex. ネasto se objevuj bludy, halucinace pi zachovan orientaci v situaci. N疽ledn amn騷ie je 鐶st. Patick opilost (ebrietas pathica) je typem opilosti, kterou ji adme mezi alkoholick psychzy. Jde o kvalitativn poruchu vnm疣 a vdom. Mr疚otn, delirantn stav propuk n疉le a je prov痙en zkostnmi nebo paranoidnmi stavy. Je naru啼na motorika a artikulace e鑛. Lze sledovat zmny ve vrazu tv碾e, pohyb je spojen s motorickm neklidem a celkov bez鐺lnm po竟n疣m. ネiny jsou obvykle osobnosti posti枡n馼o ciz a chyb jim motiva鈩 pozad. Na vzniku tohoto stavu se podl individu疝n dispozice osobnosti, vvoj z疱islosti na alkoholu a v啼obecn oslabujc 鑛nitel, jako je hlad, vy鐺rp疣 nebo du啼vn napt. Nej鐶stj夬 alkoholickou psychzou je delirium tremens. K varovnm pznakm pat zkostn stavy, nespavost, neklid, pedr癰dnost, dsiv sny, ppadn halucinace po probuzen. Objevuje se tes, no鈩 pocen, nechutenstv, celkov vy鐺rp疣. Po tchto varovnch pznacch se objevuj masivn pedev夬m zrakov halucinace, stav zmatenosti a celkov dezorientace. Typick jsou vidiny lidskch postav a malch zvat zasazench do sc駭ickch vjev. Vedle zrakovch halucinac se objevuj tak fragmenty vnman馼o okol, sluchov halucinace a iluze. Stupuje se zkost a neklid, kter vrchol v deliriu zamstnanost. Pacient ztr當 orientaci v 鐶se a v mst, pi鐺m s nm lze udr枡t verb疝n kontakt. Delirium tremens se rozvj po vynucen abstinenci, pi hore鈩at駑 onemocnn, razu apod. Nkdy se objevuj vcesmyslov halucinace, vedle zrakovch tak 鑛chov, chu捐v a sluchov. Delirium tremens nej鐶stji za竟n v noci a trv 2 a 5 dn, nkdy vce. Obvykle je zakon鐺no sp疣kem nebo postupnm odchodem pznak. Ze somatickch projev se vedle tesu a pocen vyskytuje 鐶sto tachykardie, hypertenze, febrilita, ataxie, poruchy zraku a dehydratace. レmrtnost pi deliriu tremens se pohybuje od 1 do 10 procent. Pi nepzniv駑 vvoji m枡 delirium tremens pejt do Korsakovovy psychzy nebo demence. Alkoholick halucinza je typick sluchovmi halucinacemi, kter jsou prov痙eny pocitem pron疽ledov疣. Pacient m dojem pron疽ledujcch krok, h疆ajcch se hlas, z nich nkter pacienta obviuj a jin h疔. Halucinza se 鐶sto projevuje no鈩mi dsy nebo je uv疆na hrznmi sny. Pacient se sna橲 sv halucinace vysvtlit bludnou interpretac. Somatick projevy jsou v porovn疣 s deliriem tremens mrnj夬. Akutn prbh m枡 trvat 3 a 10 dn, pznaky mohou doznvat nkolik msc. Alkoholick paranoidn psychza se projevuje masivnmi bludy pron疽ledov疣, vztahova鈩osti, nedvry, 榱rlivosti. Vyskytuje se 鐶sto u mu檠. Podezvavost, vztahova鈩ost, nedvivost jsou 鐶sto premorbidn rysy osobnosti. Klinicky lze sledovat poruchy vnm疣 a poruchy my嗟en. Paranoidn vvoj lze sledovat tak jako sou鞦st vvoje z疱islosti na alkoholu a jako obrann postoj v鑛 枴votnm situacm. 若rliveck blud u z疱isl馼o na alkoholu nabv nkdy groteskn podoby, ale nen tak komplikovan, jako u schizofrenie. Korsakovova psychza (S.S. Korsakov, 1887) se dnes 鐶stji ozna鑾je jako Wernickeho-Korsakovv syndrom. Nkdy se spole鈩 etiologie tchto dvou syndrom neuzn疱, proto枡 u Wernickeho syndromu je 鐶sto 鑛nn vitaminov terapie. Typickm pznakem Korsakovovy psychzy je porucha kr疸kodob pamti, pedev夬m zapamatov疣 a dezorientace pi zachov疣 dvj夬ch z癰itk a profesion疝nch schopnost. Mezery v pamti pacient vypluje rznmi vmysly, kterm s疥 v. Tato psychza se vyskytuje 鐶stji u 枡n. Psychza za竟n obvykle kolem 50. roku vku. Terapi ustupuj obvykle polyneuritick projevy a choroba m vt喨nou regresivn chronick charakter s rezidu疝nm efektem. T枳 defekt se vyskytuje a v polovin ppad Korsakovovy psychzy. Diagnzu Korsakovovy psychzy lze stanovit na z疚lad retrogr疆n amn騷ie, konfabulace, naru啼n orientace a poruchy v嗾pivosti. Alkoholick demence je obecn bytek du啼vnch schopnost, kter pich痙 kolem 50. roku vku. Nkdy doch痙 ke kombinaci z疱islosti na alkoholu a jin du啼vn choroby, jako je schizofrenie. Ka枦 alkoholick psychza je dsledkem dlouhodob馼o zneu橲v疣 alkoholu a na psychice zanech疱 trval stopy. * L鳧ba: Stejn jako m枡 n疉l vzrst mno枹tv drogy u z疱isl馼o vyvolat delirium tremens, m枡 ho vyvolat i n疉l pokles a abstinence. Metody l鳧en n疱yku jsou celkem propracovan (a drastick) - Disulfiramem, aplikace tetraetylthiuramdisulfidu (Stopethyl, Antabus), kalciumkarbimidcitr疸u (CCC, Temposil) 鑛 metrodinazolu (v t枳ch ppadech lithiovmi solemi a depotnmi neuroleptiky). 1.1.1. Absint Absint je emeraldov zelen alkoholick (75%) tekutina, pbuzn vermutu, kter je dky ptomnosti Absinthinu, extraktu z pelyku [Artemisia absinthium] dosti hok. Absint bval a je popul疵n mezi umlci (Van Gogh, Baudelaire, Jirous), vilo se, 枡 podporuje kreativitu. Byl tak spojov疣 s nebezpe竟mi boh駑sk馼o 枴vota a tud ve vt喨n zem zak痙疣. Aktivn substance, alkohol thujol a jeho keton thujon, zd se nem velk 鑛nky. Obsah trpk馼o pelykov馼o temn zelen馼o oleje je asi 4 mg v jednom drinku, co od povd 2 - 4 mg thujonu. To je pli m疝o pro biologickou aktivitu a 鑞ovk se opije ze samotn馼o alkoholu dve, ne do sebe sta竟 dostat vt夬 d疱ku. Uv疆 se, 枡 dnes je v absintu ne嗅odn anethol. Chronick absintismus se projevoval ke鐺mi, sl畸nutm pamti a inteligence, nespavost, halucinacemi a epileptickmi z當hvaty. Stejn efekty vyvol疱 i samotn alkohol. 1.2. Narkotika Narkotika jsou drogy, kter uti嗽j bolest a 鐶sto zpsobuj sp疣ek. リadme k nim opium, deriv疸y opia a jeho syntetick n疉ra枳y. Prodn narkotika zahrnuj opium (paregoric, parepectolin), morfin (MS-Contin, Roxanol), kodein (Tylenol w/codein, Empirin w/codein, Robitussan AC), a thebain. Polosyntetick narkotika jsou heroin a hydromorfon (Dilaudid). Syntetick narkotika jsou meperidin nebo Pethidin (Demerol, Mepergan), methadon (Dolophin, Methadose), crack a jin (Darvon, Lomotil). Pou橲v疣 opi疸 vyvol疱 labilitu n疝ad, tes, nespavost, doty鈩 嗔atn vypad, m 嗔atnou v枴vu. Jsou vt喨nou siln n疱ykov. Pi odvykacch pznacch je v poped neodolateln touha po l疸ce, objevuje se hus k枡. Ponvad se zachov疱aj psychick schopnosti, je vynal騷avost pi opatov疣 dal夬 d疱ky velk. 1.2.1. Opium (mekonium, laudanum) Opium se pou橲valo v ネn jako prostedek, kter stereotypn t枳ou mechanickou pr當i 鑛nil zajmavj夬m. ネani si jej samozejm pivezli i do Ameriky a za dob krize na po鞦tku 20. stolet vytv碾eli blm dlnkm pracovn konkurenci. Stejn 鑛nili i 鐺rno喨 s kokainem a mexik疣ci s marihuanou, pidala se k tomu prohibice (a jej stabiln placen ednci, kte po sv駑 propu嗾n hledali pr當i a 夬ili proto strach z drog), rasov nen疱ist, americk protidrogov ad s jeho tehdej夬m pedsedou Harrym J. Anslingerem. Surov opium je mo柤 po tepeln prav kouit. Zvl疆nut takov馼o ritu疝u s vodn dmkou je v啾k dost n疵o鈩. * Chemie: Na zsk疣 1 kg surov馼o opia je zapoteb 圄疱a z 20 000 nezralch makovic (farmakoceuticky se zpracov疱 cel rostlina Papaver somniferum, M疚 set). M疚 se seje v prosinci, v 鐺rvnu je sklzen, zelen makovice jsou pak naznuty 嗅rabkou se sedmi 鐺pelemi a pes noc z nich pomalu vyt駝 圄疱a. Vysu啼n latex je pak stla鑰v疣 do kostek. Pi cel駑 procesu je teba zamezit pstupu svtla. Sou鞦st surov馼o opia je 25 alkaloid, z nich je nejdle枴tj夬 morfin (9 - 13% obsahu) a kodein (3-metylmorfin, 0.3 - 1.9%), kter se m枡 demetylac v organismu mnit v morfin. 1.2.2. Morfin (morfium, angl. Morphine) Injekce morfia vyvol vyrovnanou, klidnou euforii. Nast疱 lhostejnost ke starostem, stoup sebevdom a my嗟enky se zrychl (neru夬 mozkov funkce). Morfin tlum vnm疣 bolesti, tlum dr癰divost dchacho centra. Ve vysokch d疱k當h psob hypnoticky a dchac centrum ochrne. * Chemie: Morfin lze vyrobit synteticky, ale je to n疚ladn. Z 10 kg surov馼o opia se zsk 1 kg morfinov b痙e mnohem snadnji. Pou橲v se v l駝astv proti bolesti v d疱k當h 10 - 20 mg, 鑛nek nast疱 po 20ti minut當h a trv dv a ti hodiny. * Psoben: Morfin vyu橲v speci疝n receptory, kter se nach痙ej hlavn v mezimozku, m啼 a limbick駑 syst駑u. Chov se jako fale嗜 neurotransmiter, obsazuje receptory a funguje jako blok疸or monoamin. Neurony vytv碾ej dal夬 receptory, 竟m zvy嗽j citlivost. Proto tolerance na tuto l疸ku stoup a po n疉l駑 peru啼n jejho psunu doch痙 k nadmrn reakci neuron. Odvykac pznaky jsou pravm opakem norm疝nho 鑛nku morfinu. Smrteln d疱ka je asi 100 mg. * N疱yk: Morfin vyvol疱 zna鈩ou z疱islost. Kdy m 鑞ovk drogy dostatek a dos疉ne po letech jist stabilizace, bere ho dvacet let a nic se nedje. Jsou zn疥y ppady prvorepublikovch l駝疵nk, u nich se po smrti zjistilo, 枡 鑼yicet let brali morfin. V pokro鑛l駑 st疆iu je morfinista bled, ped鐶sn ze啼divl a celkov tlesn zch疸ral. Morfinistky mvaj menstrua鈩 poruchy, morfin u nich sni柆je plodnost, m枡 zavinit odchylky v thotenstv a potrat. Den po porodu se u novorozence dostav abstinen鈩 pznaky. 1.2.3. Heroin Heroin je klasick tvrd droga. Funguje podobn jako morfin, sta竟 ale ptkr疸 a desetkr疸 men夬 d疱ka. Pi pod疣 m n疉l n疵azov 鑛nek (kick, flash). Smrt pich痙 n疉le, 鐶sto m mrtv je嗾 jehlu v 橲le. Heroin pronik do mozku l駱e ne morfin, psob prud鐺ji, ale jeho 鑛nek je krat夬. Asi jednu a sedm hodin psob pjemn pocit uspokojen, nazvan "high". * Chemie: Acetylac morfinov b痙e se zsk疱 heroin (diacetylmorfin). Z 1 kg morfinu se zsk asi 100 g heroinu. V etzu prodejc se do 鑛st馼o heroinu mchaj rzn pmsi, aby byl zisk co nejvy囹, a proto vsledn koncentrace dost kols (obvykl obsah 鑛nn l疸ky bval v 70. letech asi 5%, dnes okolo 40%, u n疽 v啾k a 80%). Z jednoho gramu heroinu se udl asi 10 a 20 bal鑢. Kdy je na 鐺rn駑 trhu heroinu vce, je sms bohat夬 a cena stejn. V opa鈩駑 ppad je pr癩ek slab a cena vy囹. Toto kols疣 鐶sto zap鑛uje pou枴t smrteln d疱ky, vt喨nou nechtn - tzv. zlat stela. Heroin vypad jako hnd, nkdy bl pr癩ek se slabou octovou vn, dnes dostanete i 鐺rn, kter octem pmo zap當h. Jedna norm疝n stela bv 10 mg 鑛st馼o heroinu, u nezvykl馼o je v啾k 60 mg smrteln d疱ka. Kdy je 鑛st, sta竟 d疱ka 2.5 mg. Heroin se 竒up, vdechuj se p疵y pi zahv疣, nebo se aplikuje i.m. (intramuskul疵n, nitrosvalov) nebo i.v. (intravenosn, nitro枴ln). Pr癩ek se s pid疣m citrnov 圄疱y rozeheje ve vod na l枴鐵e nad plamenem, pefiltruje vatou a injikuje. Injikuje se nejen do 枴l, ale i do sval. Pokud se vpichy chtj utajit, pch se teba pod jazyk. Mezi z疱islmi v Americe, kde je roz夬en AIDS, se injek鈩 jehly vt喨nou nepou橲vaj, pouze se 竒upe. Je-li nedostatek heroinu, u橲vaj se z nouze velk d疱ky kodeinu s alkoholem. Asi 20 - 30% kodeinu se tak mn v morfin. Kodein je obsa枡n nap. v Alnagonu, kter se mch s vodou, vstikuje do 橲ly a doch痙 k jeho pestavb na opi疸. * Psoben: Let疝n d疱ky parenter疝n jsou 50 a 70 mg, pi kombinaci s alkoholem a jinmi l疸kami, ovlivujcmi dchac centrum, je嗾 ni椢. * N疱yk: Bylo zji嗾no, 枡 sta竟 deset heroinovch injekc, aby do嗟o ke kompletn z疱islosti. Heroinismus se pokl疆 za nejt椢 toxikomanii. Krom v啼ch nebezpe竟 zpsobovanch morfinem je zde je嗾 riziko penosu nemoc sdlenm injek鈩ch stka鐺k a jehel mezi z疱islmi. Jako n疉ra枳a pro z疱isl se pou橲v methadon, v Amsterdamu jej denn pro registrovan osoby rozv癰 tzv. "methadonov autobus". * Mty o heroinu a dal夬ch tvrdch drog當h: V oblasti tvrdch drog se setk疱疥e s adou mt. Jednm z nejroz夬enj夬ch je mtus o "tvrdosti" tvrdch drog, kter je dodnes 枴ven literaturou a filmem. Tento mtus pedstavuje pedev夬m heroin a kokain ve svtle absolutn n疱ykovch l疸ek. Nen nic vzd疝enj夬ho realit. Vt喨na osob, kter prov疆j na sob experimenty s drogami, se z疱islmi nestane. Vt喨nou drogu pestanou pou橲vat pln nebo pejdou na "rekrea鈩" u橲v疣 drogy bez negativnch n疽ledk pro n sam a pro jejich okol. Toxikoman maj tak obdob, krat夬 nebo del夬, periodicky se opakujc, kdy drogu neu橲vaj. Nkdy se vracej k rekrea鈩mu pou橲v疣 nebo mohou pejt k mkk droze, jako je marihuana, ha喨 nebo alkohol. Dal夬m velmi roz夬enm mtem je mtus o "pekle odvykacch pznak" po zastaven u橲v疣 tvrdch drog, pedev夬m heroinu. Ve skute鈩osti jsou tyto pznaky srovnateln se stedn t枳ou chipkou a trvaj asi kolem jednoho tdne. Ka枦 heroinista si toto obdob nkolikr疸 prodlal a tento stav prozaicky ozna鑾je jako "nemoc". Dal夬m mtem je mtus o 嗅odlivosti heroinu na lidsk zdrav. Vt喨na heroinist se ale t夬 i pi dlouholet駑 u橲v疣 heroinu pomrn dobr駑u tlesn駑u zdrav. Letit u橲v疣 alkoholu po嗅od organismus podstatn vce, ne pou橲v疣 opi疸, k nim heroin n疝e橲. Pedstava vyz畸l馼o, 嗔inav馼o, polo夬len馼o, agresivnho toxikomana (tedy heroinisty) pat do 啼 na喨ch pedsudk a tak strach a zkost. Neprofesion疝n oko nen schopno na ulici heroinistu vbec poznat, pokud nejde o krimin疝n osobu. Pokud se zbavme svch pedsudk a odmtneme mty, mli bychom pochopit, 枡 z疚ladn pstupy k toxikomanm mus bt tolerance a respekt (samozejm v ur鑛tch mezch), maxim疝n snaha o pochopen a pomoc, kter nutn nemus znamenat abstinenci drog. [1, str. 138 - 139] 1.2.4. Dal夬 opi疸y Deriv疸y morfinu, jako dikodyd a dihydrokodeinon jsou ozna鑰v疣y n痙vem Brown. Ti, co dlouho brali brown a pot vyu枴li oteven pomr a pe嗟i na heroin, tvrd, 枡 heroin m slab夬 鑛nky. V roce 1980 se v Kalifornii objevil syntetick "China White". Jde o prepar疸 asijsk馼o pvodu, kter je asi osmdes疸kr疸 鑛nnj夬 ne heroin. 角atn se d疱kuje a doch痙 k mrtm zpsobenm ochrnutm dchacho centra. Hodn se t髷 rozmohlo kouen cracku (crack je stimulant - viz. kokain), v posledn dob ale jeho u橲va鑛 pech痙ej zpt na slab夬 a pohodlnj夬 heroin. Mo柤 i kvli f疥疥 o geneticky po嗅ozench dtech, kter se neprok痙aly. Skute鈩ost je, 枡 matk疥 z疱islm na opi疸ech se mohou narodit ment疝n retardovan dti, stejn tak u kokainu a hlavn alkoholu. 1.2.5. L鳧ba po u橲v疣 opi疸 V akutnm stavu posti枡n zvrac, jinak m pocit sucha v stech, ochabl svalstvo, deprese dch疣, pomal tep. Doporu鑾je se pod疱at Naloxon. Pokud nedojde k reakci, jedn se o jinou drogu. Nkdy je nutn uml dch疣, vplach 杪ludku, proti嗤kov opaten. N疱yk se l鳧 aplikac Apomorfinu, Haloperidolu, Diazepamu. レplnou abstinenc a detoxikac, aplikac opi疸ovch antagonist (methadonov program) a terapeutickm spolubydlenm s vhodnm 鑞ovkem. Terapeutick spole鐺nstv vedou k lep夬 socializaci, methadonov program sp啼 stabilizuje. 1.3. Nikotin Starovk a stedovk neznal tab疚, av啾k kouen vonnch list, vonn馼o koen a drog je pvodu d疱n馼o. Tak v ネn se ji ped 2000 lety kouilo, antick n疵ody, リman i Keltov kouili. Kouenm tab疚u je zn疥a indi疣sk kultura. Kolumbovi n疥onci jej do Evropy dovezli hned r. 1492, semena dorazila o dvacet let pozdji. Sv jm駭o dostal tab疚 po francouzsk駑 velvyslanci v Portugalsku Jeanu Nicotovi, kter penesl tab疚ov semena do Francie. Tab疚 byl tehdy pova柞v疣 za v啼l駝, ale tato povra vzala za sv ji koncem 16. stolet. Pvodn se kouila dmka, doutnky za鐶li vyr畸t 角anl po鞦tkem 18. stolet, prvn cigarety vznikly a okolo r. 1830 a nyn vytla鑾j ostatn zpsoby, nebo spchu modernho 鑞ovka vyhovuj nejl駱e. Kou se z nudy, z rozpa鑛tosti, pi pr當i, pi konferencch (dve bylo kouen pi jedn疣 ve vy囹ch kruzch nepijateln, toto tabu prolomil svou ignoranc a J. V. Stalin). Uplatuj se i jin faktory (or疝n agrese), nelze v啾k tak pominout jistou vegetativn euforii. N疳adn je touha po jdle po kouen, pzniv vliv kouen na rann defekaci a na nepjemn spastick stavy v tr疱cm stroj (cigareta na la鈩o m v啾k nepjemnj夬 鑛nek). Kouen odv疆 pozornost, co pi du啼vn pr當i nkdy znamen odpo鑛nek. Po枴tek z kouen ovlivuje z velk 鞦sti pozorov疣 koue. * Psoben: Nikotin je pyridin-N-metylpyrrolidin, tekut alkaloid obsa枡n v tab疚u [Nicotiana tabacum]. V rostlin je v痙疣 na kyselinu jable鈩ou nebo citrnovou, jeho mno枹tv dosahuje a 8%. Pi kouen se uvoluje a pech痙 do koue, vsteb疱 se sliznicemi zejm駭a tr疱cho a dchacho stroj. Pech痙 i do matesk馼o ml駝a a je prok痙疣 jeho pestup placentou na plod. Nikotin je mitotick jed, postihujc bun鈩 j疆ro, zvy嗽je dr癰divost centr疝nho nervstva, pak je ochrnuje. V men夬ch d疱k當h rozmno柆je sekreci slin, 杪lude鈩ch 圄疱 a potu. Po kouen se zvy嗽je c騅n tonus se spasmy tepen a tep駭ek na kon鐺tin當h. U 80% zdravch lid po vykouen jedin cigarety kles perifern krevn objem o ptinu a o tetinu. Vasokontrikce dosahuje maxima 10 minut po kouen, odeznv po pl hodin. D疱ka 60 mg nikotinu je spolehliv smrtn do 10 minut a jejm 鑛nkm nelze zabr疣it. Z cigarety se vsteb 1 - 2 mg, z doutnku a 10 mg. Smrt byla pozorov疣a po 18 dmk當h, u jin馼o posti枡n馼o po 40 cigaret當h a 14 doutncch bhem 12 hodin. 殻odlivost koue z疱is t髷 na zpsobu vdechov疣 a rychlosti kouen. Nelze pominout, 枡 kouen podporuje vznik 杪lude鈩ch ved a koliky, infarktu myokardu, rakoviny plic atd. Tab疚ov kou krom nikotinu obsahuje i pyridinov z疽ady, kyanovodk, amoniak, kysli鈩k uhelnat, uhli鑛t, metan a sirovodk. Kysel netkav slo枳a tab疚ov馼o koue obsahuje pev癰n kyselinu ml鳧nou, glykolovou, jantarovou, malonovou, pyroslizovou, jable鈩ou aj. Prudk otrava nebv nebezpe鈩, projevuje se bolest hlavy, bledost, smrtelnm potem, z疱rat, nauseou a zvracenm. * N疱yk: Mechanismus n疱yku lze snadno vylo枴t dynamickm stereotypem na z疚lad souboru podmnnch reflex z interoceptor, ale pev癰n z exteroceptor. Slo枳a psychosoci疝n pevl疆 nad slo枳ou toxikomanickou. Pravidlem pi tabakismu je chronick z疣t hrtanu, hltanu, prdu嗜ice a prdu啼k, d疝e nechutenstv, std疣 prjm se z當pou a zvracenm. Obhov syst駑 je naru啼n bu啼nm srdce a nepravidelnost tepu. - pokra鑰v疣 - ----------------------------------------------------------------- +末末末末末末末末末末末末+ ヲ Drogov z疱islost |* +末+ ヲ zpracoval: Ji Svr啼k |* ヲ 4 | +------------------------+* +---+ ************************* 2. Stimulanty Stimulanty jsou drogy, kter uvoluj lehkou depresi a zvy嗽j aktivitu a energii. Pat sem kofein i 鐶j, d疝e kokain, amfetaminy (Desoxyn, Dexedrin), metamfetamin (speed), fenmetrazin (Preludin), metylfenid疸 (Ritalin), a jin (Cylert, Sanorex, Tenuate). Tak mnoho l駝 se pou橲v jako stimulanty (uppers). Jednotliv druhy jsou pojmenov疣y podle jejich vzhledu: yellow jackets, robin eggs, white crosses, black beauties, bennies. 2.1. Kofein Po橲v疣 kofeinu v 鐺rn k疱 je velice roz夬eno, najdou se i 柧ka鑛 k疱ovch zrnek. V Africe 柧kaj kolov oechy, v Severn Americe i jinde pij Coca-colu, v Ji柤 Americe se pije mat. Indi疣i pipravuj n疳oj z guarany. V Asii a od dob Marca Pola i v Evrop a jinde se pije 鐶j. S (nkdy a obadnm) pitm 鐶je je spojena praxe zen-budhismu a m v nm nezastupiteln msto. Jist nen jen shoda okolnost, 枡 k疱a, 鐶j a kakao pat do reperto疵u stimulujcch n疳oj, na kter si z疳adn spole鈩ost vypracovala n疱yk a bez kterch by nutkav ke鑰vit bdlost, prakti鈩ost a produktivnost na夬 denn rutiny t駑 byla nepedstaviteln. I modern vda pr m svj pvod v kav疵n當h Anglie 17. stolet. Kofein pomohl 枴letkov ost na夬 bdlosti napt nemilosrdn proti na夬 stnov du喨; hokost onoho 'kofeinov馼o ost' dodnes poslou橲 k tomu, aby si vt喨na z n疽 uvdomila, 枡 je r疣o, 枡 jsme na枴vu a 枡 jsme probuzeni do re疝n馼o svta." Obecn se d ci, 枡 kofein uvoluje hladk svalstvo a stimuluje srdce a dchac syst駑, m protisp疣kov 鑛nky ("stay-awake pills"), odstrauje navu, zvl癩t du啼vn, zbystuje my嗟en, psob jistou euforii. Nemn osobnost a charakter. * Chemie: Kofein je docela b柤, "povolen" l疸ka, obsa枡n v mnoha potravin當h, nejvce asi v k疱 (壯lek k疱y: 90-150 mg, fermentovan 鐶j takt髷, zelen 鐶j 30-70 mg, cola 0.3l 30-45 mg, ty鑢a 鑰kol疆y 30 mg, kakao 2 mg, v posledn dob v tzv. "energy drinks"). Kofein se vyskytuje v 鐶jovch lstcch [Thea sinensis] a v k疱 [Coffea arabica] v me max. 4%. Chemicky jde o 1,3,7- trimethylxantin, 鐶j obsahuje i dv dal夬 l疸ky s podobnm 鑛nkem: theofylin (1,3-dimetylxantin, vce toxick, m駭 stimula鈩, objevuj se v啾k jen stopov mno枹tv) a theobromin (3,7-dimetylxantin, hojn se vyskytuje v rostlin Theobroma cacao, m podobn, ale slab夬 鑛nky jako kofein). Kolov semeno [Cola vera, C. acuminata, C. Ballayi] m obsahovat nejm駭 1.5% bezvod馼o kofeinu a theobrominu. V k疱 kofein psob v nkolika minut當h, v 鐶ji pomaleji (40 minut), je tlumen jinmi alkaloidy a celkov povaha psoben je odli嗜. K疱a tak obsahuje karcinogenn l疸ky, jako ka枦 pra枡n pochutina. Je nesporn, 枡 鐶j je zdravj夬. Kofein je mitotick jed, ve vt夬ch d疱k當h je ke鑰v. Zvy嗽je obsah mastnch kyselin v obhov駑 syst駑u, byl proto l騁a pou橲v疣 sportovci. Pro nezvykl馼o m jen 鞦ste鈩 鑛nek. Ve vy囹ch koncentracch se vsteb疱 rychleji. Kofein je v tle nejprve demetylov疣 v dimetylxantin, pak v monometylxantin, kter se d疝e 嗾p v mo鑰vinu a tak se vylu鑾j. Opou嗾 tlo asi 5 a 6 hodin po po枴t. Placentou pech痙 snadno k plodu, nem ale podstatnj夬 vliv, nepo枴la-li ho matka ve vt夬m mno枹tv. Ped疱kov疣 (250 mg a v啼) se projevuje nervozitou, vzru啼nm, tachykardi, srde鈩 arytmi, roztkanost, nespavost a 嗅ub疣m sval. Hl癩en smrteln d疱ka je 10 g. Pi intoxikaci je teba zabezpe鑛t vtr疣, umstit do stabilizovan polohy (s nata枡nou pedn stranou krku), vyvolat zvracen, pom疉 propanolol 10-20 gama/kg, esmolol 50 gama/kg i.v. 2.2. Kokain Kokain je reprezentantem skupiny stimulant. Listy velk馼o kee Koka prav [Erythroxylon Coca] a jeho dal夬ch druh byly lidmi pou橲v疣y u od starovku. Jednak k vyvol疣 mimo疆nch psychickch pro枴tk v ritu疝ech jihoamerickch n畸o枡nstv, jednak byly 柧k疣y pi t枳 pr當i ve velk nadmosk v喞e. Doch痙elo pi tom ke stahu perifernch c騅 a ni椢mu vdeji tepla, anestetick 鑛nek vedl ke sn枡n pocitu hladu a hlavn doch痙elo k vymizen pocitu navy. Osoby, kter kokain takto pou橲vaj, se pozdji dost疱aj do stavu apatie, snadnji podl馼aj infekcm a nkdy se stanou z疱islmi na kokainu. Doposud probhlo nkolik vln kokainismu. V 80. letech 20. stolet do嗟o k velk vln popularity kokainu v USA (pev癰n mezi yuppies) a pt let po tom tak v z疳adn Evrop. Experimentov疣 s kokainem prov疆l tak Sigmund Freud, kter se domnval, 枡 zbav ptele morfinismu a zatm zap鑛nil jeho kokainismus. Jeho samotn馼o st疝o velk sil, aby peru喨l experimenty na sob. Kokain brali kr疝ovna Viktorie i Winston Churchill. N疱yk na kokain lze dlouhodob sn癩et, asi jako u morfia a doty鈩 kaj, 枡 kdyby nebrali kokain, byli by stejn alkoholici, nebo nco podobn馼o. Kokain m euforiza鈩 a stimula鈩 鑛nek, n疳adn je aktivita a zv啼n vdom vlastnch schopnost. Pi vysokch d疱k當h se m枡 objevit zkost, zkreslen vnm疣, nkdy i vztahova鈩ost. Objevuje se chlad v obli鐺ji. Pocit svdn k枡 se vykl疆 bu existenc "zv疸ek", nebo "krystal" v k枴. M枡 doch痙et k poruch疥 vidn, vnm疣 z畸lesk, k iluzm. Pi velmi vysokch d疱k當h je zde obraz paranoidn halucinatorn psychzy, nkdy jen strach. * Chemie: Vlastn kokain (benzoylekgoninmetylester) se zsk疱 jako 鑛st l疸ka nkolika etapami laboratornho zpracov疣. Syntetick vroba je toti drah a zcela nevhodn. Vlastn b痙e kokainu se nazv crack, klasick je v podob jeho sol. Ob l疸ky jsou neleg疝n, azen mezi tvrd drogy. * Psoben: Hlavn vznam kokainu byl ve vyu枴t anestetick馼o 鑛nku, pi鐺m byly z疵ove sta枡ny perifern c騅y. To bylo 榱d疣o v nosnm, u嗜m a kr鈩m l駝astv a v oftalmologii. Dnes je nahrazen 鑛nnmi syntetickmi l疸kami. レ鑛nky kokainu jsou rzn po po枴t pr癩ku, 竒up疣 鑛 kouen. Vt喨nou je dsledkem psychomotorick stimulace, 鑛nek je sympatomimetick. Zvy嗽je se tlak, urychluje tep a dechov frekvence, zorni鑢y se roz喨uj. レ鑛nek je podle zpsobu aplikace pozorovateln za nkolik sekund a minut, trv asi pl hodiny. Nkte tvrd, 枡 se to projev a po nkolika aplikacch. K odeznn akutn intoxikace dojde za jednu a dv hodiny, kdy ji pevl疆 deprese, pocit tlesn se嗟osti, ospalost a nemo柤ost usnout. To zase vede k nutnosti drogu aplikovat a z疝e枴tost se tak m枡 prot疉nout na nkolikadenn tah. V intoxikaci m枡 dojt k epileptickm ke竟m. Po aplikaci a odeznn pjemn reakce m枡 trvat t枳 kocovina. Tvrd se 枡 ti, kte berou kokain soustavn pes 1/4 roku, tj. hned novou d疱kou odstrauj nepjemn stavy po vystzlivn, se za鈩ou vyzna鑰vat nesmyslnou hovornost. ネasto se objevuje bu啼n srdce, nespavost, ztr疸a REM sp疣ku (snn). Kokain zasahuje do neurotransmiter, pravdpodobn brzd zptn vsteb疱疣 noradrenalinu a zv啼n uvoluje dopamin. V synapsch kles obsah serotoninu (blokuje se pemna tryptofanu v serotonin). Komplikace je v tom, 枡 kokain bv nkdy pou橲v疣 k potla鐺n nepjemnch pznak lidmi, kte berou heroin a amfetamin. Nkdy se prod疱aj kombinace kokainu s amfetaminem, jindy s LSD. K mrtm doch痙 pi kombinacch s morfinem nebo s barbitur疸y. * N疱yk: Kokainist si um vypstovat schopnost mt pjemn halucinace. Nkdy jsou neklidn, zkostn, vid drobn parazity. Krou枳y dru柤ch po橲va顋 si dovedou vsugerovat spole鈩 halucinace a splnn p疣, hlavn sexu疝n. Pohlavn pud je vystupov疣, 枡ny se st疱aj nymfomanickmi. * L鳧ba: リadu t枳ch pznak m枡 dobe tlumit Haloperidol. Nkdy dojde k obrazu atropinov otravy nebo k tzv. kokainov駑u 嗤ku. Pi ke竟ch je teba pod疱at Diazepam i.v. (intravenzn, tj. nitro枴ln) 2.3. Psychoanaleptika Psychoanaleptika jsou dal夬m typem stimulant. リad se sem efedrin, kathin a budiv aminy (Benzedrin, Dexedrin, Pervitin, Fenmetrazin). 2.3.1. Efedrin Efedrin je obsa枡n v l馗ch Ipecarin, Solutan, Asthmin, Kodynal, Vicedrin, Yastil. Efedrin objevil K. K. Chen, kdy hledal n疉radu za adrenalin. Pvodem je to alkaloid z 竟nskch rostlin Ma huang Ephedra [Ephedra vulgaris, E. equisetina, 鐺sky chvojnk] je chemicky velmi blzk kathinu, amfetaminu i metamfetaminu (m slab夬 a d駘e trvajc 鑛nky). Je to antihypnotikum, zmen嗽je hloubku sp疣ku. * Pou枴t: Efedrin se pou橲v na l鳧en astmatu, jako nosn kapky pi onemocnn hornch cest dchacch nebo pro zv啼n krevnho tlaku. Ped疱kov疣 se projevuje nervozitou, z疱ratmi, rychlm pulsem, dchacmi pot枡mi, zmatenm, halucinacemi. Ped疱kov疣 lze dos疉nout velmi snadno (150 - 200 mg) a je zna鈩 nebezpe鈩, zvl癩t pro star夬 osoby. * Psoben: Efedrin je sympatomimetikum, tj. uvoluje noradrenalin ze sympatickch nervovch zakon鐺n a brzd jeho zptn vsteb疱疣 ze synaptickch 嗾rbin - je inhibitorem monoaminooxyd痙y. Proch痙 snadno do mozku a psob jako CNS stimulant. V lidsk駑 organismu se nemetabolizuje a vylou竟 se do 48 hodin ledvinami. Chemicky je efedrin chlorid L-(-)-erythro-(2-hydroxy-1-methyl-2- fenylethyl)-methylamonn. 2.3.2. Kathin Kathin je stimulant ze stonk a list Kathy jedl [Catha edulis], kter je domovem ve vchodn Africe a v Ar畸ii, podob se na啼mu pta竟mu zobu. Kat se 柧k nebo se pije jako 鐶j. Po橲v se tak v pr癩ku, ve smsi s cukrem a vodou nebo ml駝em, tak jako alkoholick n疳oj. Lze jej i kouit. レ鑛nek je excita鈩 a omamn, podobn jako u benzedrinu a pervitinu. Doch痙 ke zv啼n du啼vn 鑛losti, 鑛norodosti, vzru啼n. Potla鑾je chu k jdlu, zmen嗽je pocit navy. Po dvou hodin當h zmny miz a m枡 se dostavit deprese. Ve vy囹ch d疱k當h vyvol疱 halucinace. Dlouhodob u橲v疣 katu vede ke kles疣 pohlavnho pudu, tr疱cm a srde鈩m poruch疥. Abstinen鈩 pznaky nejsou zn疥y. 2.3.3. Budiv aminy 若doucm 鑛nkem tchto psychostimulanci m bt zv啼n rovn bdlosti, pop. zabr疣n sp疣ku. Lze-li toho jejich pod疣m dos疉nout, pak k tomu doch痙 zprostedkovan, tm, 枡 tyto l疸ky urychluj psychomotoriku. Jsou-li psychick a nervov procesy urychleny, je mozek schopen v 鐶sov jednotce zachytit a zpracovat vce podnt a tato vy囹 citlivost zabrauje usnut. Tohoto 鑛nku v啾k 鐶sto dosahuj na kor kvality pr當e mozku: 鑞ovk du啼vn pracuje sice rychleji, ale s vce chybami, nkdy vysloven zbrkle a zmaten. Dal夬m vedlej夬m jevem je sn枡n prahu pro vznik zkosti a strachu. Pomoc tchto stimulant si nap. ml疆e usnaduje u鐺n ped zkou嗅ami, proto枡 si rychle vybavuj nau鐺n informace. Hled se hlavn euforie, aktivita a hovor ve skupin. Pevl疆 nechutenstv. Zku啼n se nut k po橲v疣 vitamin. Po probuzen z tahu poci掎j "杪sn hlad". Jsou vyhled疱疣y tak proto, 枡 mimo excita鈩 psoben zvy嗽j pjemnost sexu疝nch pocit a odsouvaj ejakulaci. Amfetamin tak pou橲vali kokainist v inhalaci jako n疉ra枳u kokainu. Po del夬m u橲v疣 a dky zvy嗤v疣 d疱ky (20 tablet denn) se za鈩ou objevovat prchav iluze a halucinace. Pozdji vystupuje do poped vztahova鈩ost, pocit, 枡 se nkdo dv. Jsou pozorov疣y zvl癩tn z畸lesky, jasn barevn kontury pedmt a dn kolem nabv zvl癩tnho smyslu. Budiv aminy jsou l疸ky synteticky vytvoen, amfetaminy, metamfetamin (MA, Pervitin, Speed) a dal夬 (Ice). D疝e sem pat Psychoton, Fenmetrazin, Centedrin, Ritalin, Preludint, Mirapont. Tyto budiv l疸ky jsou sympatomimetick aminy, kde stimulace nervov馼o syst駑u pevy嗽je perifern adrenergn efekt. Vznamn je jejich centr疝n inhibice pocitu hladu. K tomu sta竟 5 - 10 mg. Jako psychoanaleptika mohou psobit i prepar疸y jin馼o slo枡n, nap. velk d疱ky kofeinu, Sydnocarb, ale i Meratran, inhibitory monoaminooxyd痙y (Niamid, Nuredal, Parnate). Amfetamin Amfetamin je obsa枡n v l馗ch Psychoton, (Aktedron, Astedrin, Benzedrin, Elastenon, Dexedrin). Amfetamin byl vyroben u v roce 1877, 鑛nn je i jeho pravoto鑛v (dextroamfetamin - Dexedrin) a levoto鑛v (Levedran) forma. Je to typick reprezentant psychostimulanci. Jeho pod疣 vede k vt夬 sdlnosti a urychlen e鑛, ve vy囹ch d疱k當h ke stavu intenzivn emo鈩 hyperforie (bleskov intenzivn v啼objmajc blaho, orgasmus cel bytosti), ve嗅er vjemy jsou neoby鐺jn siln a jasn, 鐶s jako by plynul pomalu. My嗟en je subjektivn vnm疣o jako rychl a pronikav, ve skute鈩osti je v啾k bizarn a neproduktivn. Snaha tohoto stavu vyu橲t k poslen sexu疝nho pro枴tku vt喨nou kon竟 kvli nez疔mu nebo dokonce impotenci. V z疱islosti na postoji jedince a situaci mohou msto pjemnch pro枴tk pijt i zlobn n疝ady a vztek. V dsledku blud pi psychze 鑛 depresivnch n疝ad prov痙ejcch abstinen鈩 pznaky se mohou objevit pokusy o sebevra枦u. Toxikomani s amfetaminem podnikaj i nkolik dn dlouh tahy, kdy si pi odeznv疣 jedn d疱ky ihned aplikuj novou. Pomoc barbitur疸 pak upadnou do sp疣ku trvajcho i 24 - 36 h. Existuj i liter疵n popisy, viz. nap. Hubert Selby. * Chemie: Amfetamin je ofici疝n sran amfetaminia je sran 1-methyl- 2-fenylethylamonn. Terapeutick d疱ky jsou 5 mg peror疝n, 2 mg podko柤, bere se v啾k 鐶sto 30 - 1000 mg i. v. Somatick pznaky jsou parestezie, ka啼l, stoup krevn tlak, zvy嗽je se baz疝n metabolismus, objevuje se tes a pocen. U z疱islch jsou komplikacemi vyhublost, infikovan jizvy, 柩outenka. Amfetamin ovlivuje EEG z痙nam tak, 枡 je aktivita rychl, amplituda nzk. Krom halucinac a psychotickch stav se mohou objevit i organick mozkov syndromy, doprov痙en 鐶sto demenc. Asi u 10% zemelch jsou zjistiteln zmny v mozku. Fenmetrazin Fenmetrazin byl v roce 1954 pou枴t k l鳧en obezity a ji v roce 1956 byla zji嗾na z疱islost. Je to stimulant s obdobnmi vlastnostmi jako amfetamin. Urychluje psychomotorick tempo, ru夬 sp疣ek, v z疱islosti na d疱ce zpsobuje podr癰dnost a kal koncentraci pozornosti. Pi opakovan駑 pou枴t vznikaj schizofrenn psychzy. * Chemie: Jedna d疱ka Fenmetrazinu je 10 - 20 mg (25 mg v 1 tablet). Fenmetrazin m morfolinov kruh a chemicky jde o chlorid D(+)-3- methyl-2-fenyl-tetrahydro-1,4-oxazinia. Riziko vzniku z疱islosti je podobn jako u amfetaminu. 2.3.4. Metamfetamin Metamfetamin je nejpou橲vanj夬 z疽tupce budivch amin a na喨 toxikoman jej zneu橲vaj ve form pervitinu (pernku). Kdysi se metamfetamin pedepisoval z疱islm na heroinu, pou橲vala jej nmeck vojska v 2. svtov v疝ce, v r. 1941 byla pops疣a prvn psychza. Objevuje se pocit obrovsk fyzick a ment疝n sly, pak emo鈩 labilita. Je naru啼no vnm疣 (iluze, halucinace). ネlovk je velmi hovorn, zvl疆 n疵o鈩ou du啼vn pr當i (alespo subjektivn). Z疱isl osoby pou橲valy 3 a 5x denn peror疝n 20 - 50 mg, pi tazch se metamfetamin aplikoval ka枦 dv hodiny do 橲ly i nkolik dn. Pou橲v se 100 - 300 mg, ale jak tah pokra鑾je, d疱ka stoup. Pi chronick駑 zneu橲v疣 se objevuje neklid, halucinace, psychza. Pi ped疱kov疣 je poci捐v疣a t枳 bolest v hrudnku a doch痙 k bezvdom na 1 a 2 h. Metamfetamin se vyr畸 pomrn jednodu啼 z amfetaminu nebo z efedrinu. レ鑛nn je jeho pravoto鑛v d-izomer. Toxikoman jej u橲vaj bu polykaj, nebo jej 竒upou jako kokain. 2.3.5. MDMA (Ext痙e) L疸ka MDMA byla patentov疣a 1913 nmeckou firmou MERCK, a dokud nebyla zak痙疣a (v Anglii 1977, v USA 1985), b柤 se prod疱ala v barech a klubech. MDMA m 喨rok spektrum pou枴t. Je to stimulant, spojen dnes hlavn s tancem na "rave parties", pou橲v se jako n疉rada za Speed (koncentrace, motivace, kreativita, energie). Ne m駭 dle枴t je v啾k jej vliv na psychiku, dky nmu byla l騁a pou橲v疣a k psychoterapii, kter spo竟v v produkov疣 stav entaktogeneze a empatogeneze. Entaktogeneze je stav, kdy se 鑞ovku zd, 枡 v啼chno se svtem se zd dobr a v po疆ku, 鑞ovk vnm pocity "mru" a radosti. Souznn se v夬m tvorstvem, matkou Zem Gaiou. Obvykl vci se mohou zd疸 abnorm疝n kr疽n a zajmav. Empatogeneze je vytv碾en stav empatie (vctn do pocit druh osoby). MDMA je dky tomu zn疥a jako "hug drug", droga objm疣. Jsou za橲v疣y pocity emocion疝n blzkosti k druhm (a k sob), spolu se zhroucenm komunika鈩ch bari駻 je potom snadn otevt se, hovoit s ostatnmi. Mnoho lid vyhled疱 MDMA pr疱 k tomuto 鐺lu: "Konverzace proud jako voda. Vte pesn co ct a kdy to ct." MDMA zeteln zesiluje smyslov vnm疣 - chu, hmat, 鑛ch, zrak. Intoxikovan se 鐶sto dotkaj rznch povrch (k枡, navz疔em), ochutn疱aj jdla a n疳oje. Dotyk a osobn kontakt (sexu疝n i jin) se dky emocion疝n blzkosti subjekt m枡 st疸 intenzivn pjemnm. * Pou枴t: Mch疣 s 鑛nky marihuany 鑛 LSD (zn疥 jako "XL", vt喨na d疱 pednost ni椢m d疱k疥) je zd se ppustn, nikoli tak se sedativy (Heroin, alkohol - dehydratace) nebo dal夬mi stimulanty (Kokain, amfetaminy). Smrt nast疱 v kombinaci s MAO inhibitory. Obvykl d疱ka je 80 - 160 mg peror疝n (pibli柤 2 mg/kg). Efekty se dostav po 30 a 45 minut當h, dosahuj maxima po 1 - 1.5 h. Zde se pro prodlou枡n tripu bere 1/3 a 1/2 pvodn d疱ky. Po dal夬ch 2 hodin當h se jinak za竟naj vytr當et. Po mnoha d疱k當h m枡 MDMA pro nkoho "ztratit svoje kouzlo", nepom疉 ani dlouhodob pest疱ka. P鑛ny jsou pravdpodobn sp啼 psychologick ne neurofyziologick. * Chemie, psoben: MDMA (3,4-methylendioxymetamfetamin) je polosyntetick bl krystalick pr癩ek, chemicky blzk metamfetaminm. Zvy嗽je krevn tlak a puls, objevuje se sucho v stech, skp疣 zub, nystagmus, nausea. Ve vy囹ch d疱k當h (ped疱kov疣) jsou pznaky podobn jako u amfetamin: z疱rat, hyperkardie, nervozita. Ve vyvolan euforii lze snadno ignorovat pznaky nebezpe鈩 dehydratace nebo peh疸, vedouc ke ztr疸 vdom, hospitalizaci, v hor夬ch ppadech k smrti. Posti枡n馼o je nutn zchladit, pod疱at vodu a ovocn n疳oje, nikoli alkohol. MDMA t髷 patrn zpsobuje sn枡n hladiny serotonin v mozku (ud疱 se a o 30%), co by mo柤 mohlo bt p鑛nou objevujcch se depresivnch stav. Br疣it se lze pou橲v疣m vitamin. Neurotoxick zmny i pes masov pou橲v疣 nejsou prok痙疣y (vzkumy se prov疆ly pouze na laboratornch zvatech). * Pbuzn l疸ky: MDA (3,4-methylendioxyamfetamin) MDA byl popul疵n kr疸ce v 70. letech jako "droga l疽ky". Toto ozna鐺n se nkdy pou橲v i pro MDMA. M vt夬 stimula鈩 鑛nky a je vce toxick. MDE, MDEA (N-ethyl-methylendioxyamfetamin) 鐶sto nazv疣a "Eva", m podobn 鑛nky, m駭 komunikativn a emo鈩, vce intelektu疝n. MMDA (3-methoxy-4,5-methylendioxyamfetamin) psob zajmav halucinace pi zavench o竟ch, vdom sny. 3. Halucinogeny Vlastn halucinogeny jsou drogy, kter u zdrav馼o 鑞ovka vyvol疱aj psychick zmny. Zpsobuj poruchy vnm疣, zasahuj ctn, my嗟en, pud sebez當hovy a n疝ady. Jen zdka u nich jde o prav halucinace. Pat sem substituovan indolakylaminy (LSD- 25, dimetyltryptamin, psilocybin), substituovan fenylalkylaminy (meskalin) a syntetick halucinogeny - amfetaminov varianty (PMA, STP, DOB). Od tchto halucinogen odli嗽jeme tzv. delirogeny, co jsou l疸ky s intenzivnmi centr疝nmi anticholinergnmi vlastnostmi, kter zpravidla vedou ke kvalitativn poru啼 vdom. Jde nap. o phencyclidin a phencyclidinov analoga (PCE, PCPy, TCP), benactyzin a ditran, t髷 antiparkinsonikum trihexyfenidyl (Trifenidyl), atropin a skopolamin (鐺tn rostliny a houby s psychotropnmi alkaloidy - muskarin, ibotenov kyselina, muscimol, myristicyn, harmalin, ibogain). Halucinogeny (LSD, Meskalin, Psilocybin) maj mezi drogami vjime鈩 postaven. Vt喨nou nezpsobuj n疱yk - nkdy tomu je pr疱 naopak. Navozuj jin stavy vdom, rozpnaj du喨 a pin癩ej transcendentn zku啼nost, kdy 鑞ovk m枡 nap. i vidt 鑼yrozmrn. "Halucinogeny" je velmi nepesn termn, i kdy jsou schopny ped zavenma o鑛ma vytv碾et velice komplexn a "halucinatorn" struktury, jejich hlavnm efektem je, 枡 jistm zpsobem suspenduj tlumc a selektivn procesy v nervov駑 syst駑u, co vede k zosten smysl a k nadnorm疝n rovni vnm疣. K dispozici by mly bt nejm駭 dva dny: jeden pro samotn pro枴tek, kter trv 啼st 鑛 osm hodin, druh pak pro jeho zhodnocen v uvolnn駑 stavu mysli, jak zpravidla n疽leduje. Jeliko 鑞ovk pod vlivem psychotropnch l疸ek 鐶sto ct obrovsk mo柤osti a dost dobe nev, co s nimi, bylo seps疣o mnoho pru鐺k, manu疝 a odbornch knih, jak dos疉nout ur鑛t馼o cle a umlecko-estetick馼o, psychoterapeutick馼o 鑛 transcen- dentnho z癰itku. Nejzn疥j夬 je patrn "Psychedelic Experience" T. Learyho, manu疝 zalo枡n na mystice Tibetsk knihy mrtvch, nebo "LSD Psychotherapy" S. Grofa. Leary rozli嗽je nap. introvertovan a extravertovan typ z癰itku. U extravertovan馼o jde o pocity fuze s externmi objekty (kvtiny, lid) a je pro nj poteba obohatit prosted o sv鑢y, obr痙ky, knihy, vonn ty鑛nky a hudbu, naproti tomu introvertovan z癰itek (鑛st svtlo, vlny energie) pich痙 v prosted bez svtel, zvuk, pach a pohybu. Psychotropn l疸ky zskaly po鞦tkem 60. let 20. stolet velkou popularitu mimo oblast l駝astv dky z疔mu nkterch filosof, umlc a spisovatel (A. Huxley: Doors of Perception), kte v nich za鐶li vidt prostedek k pro枴t n鐺ho zcela nepoznan馼o, mo柤ost roz夬it oblast vdom do nov馼o mystick馼o transcendent疝na. Jejich vznam je srovn疱疣 s pekro鐺nm hranic zemkoule 鑞ovkem do vesmru: krok do zevnho prostoru m bt vyrovn疣 krokem do lidsk馼o du啼vna. Experimentov疣 s halucinogeny se stalo atraktivnm pro rzn skupiny lid (hippies) protestujc proti v枴t駑u 疆u a zpsobu 枴vota. Svmi "vlety" demonstrovali pr疱o na svobodu pro橲vat nco vjime鈩馼o i proti vli spole鐺nsk馼o 疆u, ve kter駑 jsou nuceni 橲t. Dnes u nikdo masov u橲v疣 tchto l疸ek neprosazuje, jsou ch疳疣y vce jako pomcka k osobnmu rstu jednotlivce. Nejzn疥j夬m psychedelickm "啾manem" dne嗜 doby je asi Terrence McKenna, zast疣ce pouze prodnch l疸ek, zato v heroickch d疱k當h. 3.1. Prodn halucinogeny Celkem roste v Evrop asi 20 halucinogennch rostlin, ve stedn a ji柤 Americe asi 130. Tyto rostliny byly pou橲v疣y ke kultovnm 鐺lm a v pslu嗜ch etnickch oblastech byly obklopeny rznmi tabu a rznmi ritu疝y. T. McKenna se domnv, 枡 nejdramati鑼j夬 zmnu ve vdom ped-鑞ovka zpsobily v pravku pr疱 psychedelick houby a rad, aby 鑞ovk, ne si njakou drogu vezme, v枦y naped studoval historii jejho pou枴t starmi n疵ody. 3.1.1. Meskalin Kaktus Peyotl byl indi疣y americk馼o jihoz疳adu a Mexika dlouho pou橲v疣 jako prostedek spojen s bo枹km svtem a po橲v疣 jeho usu啼nch kvt je dodnes hlavn sv疸ost indi疣sk crkve. Pole psobnosti m dnes tak pi experiment疝n psychologick駑 vzkumu. Vyvol疱 podobn 鑛nky jako LSD. Bohat zrakov iluze, opojen, nava, gumov podlaha, nohy jako by samy odskakovaly od zem, pocit, 枡 je nen mo柤o ovl疆at, odosobnn, poruchy vztahu k okolnmu svtu a sv駑u tlu (vraznj夬 ne pi LSD). Nkdy z枡n vdom, m駭 bizarnch n疳ad, vnm疣 je zmnno, nkdy zpjemnno. Meskalin zpsobuje syneztezii, der je vnm疣 barevn. Asi nejvyhled疱anj夬 jsou z碾iv, barevn pseudo- halucinace a halucinace, vidiny girlandovitch a arabeskovitch ornament, velmi pestrch a kaleidoskopicky se mncch. Pedmty se "tv碾", maj mimiku. Nkdy je zbysten sluch, je v啾k 嗔atn lokalizace zvuku. Takt髷 nast疱 sn枡n schopnosti diferencovat akustick podnty - 鑞ovk si iluzivn petv碾 zvuky, m 鑛chov, chu捐v a jin, i sexu疝n zabarven halucinace. 角atn se odhaduje vzd疝enost, jsou poruchy vnm疣 鐶su - vt喨nou se zpomaluje, nkdy zrychluje. Je vrazn nechu k jak駝oli 鑛nnosti, psychomotorick tlum. Nkdy pich痙 smch, a nutkav, jindy deprese, paranoia. Na meskalin se hned navnadil i Jim Morrison, kdy si v jedn kn枋e prohl馘l, jak vytv碾 svoje st pavouk, kter駑u tuto drogu podali. Byly utk疣y naprosto chaoticky, na rozdl od LSD, po kter駑 zst疱aly geometricky pravideln. * Chemie: Meskalin je /1-/3,4,5-trimethoxyphenyl/beta-aminoethan a je chemicky blzk adrenalinu, noradrenalinu, dopaminu, DOM, DOB, TMA. Byl k n疥 dov癰en u ped 2. svtovou v疝kou jako su啼n zky (mezkalov knoflky 鑛 kol礪ky) nadzemn 鞦sti Lophophora Williamsi, kaktusu Peyotl. Syntetizov疣 byl na pelomu stolet. Samotn kaktus obsahuje 40 dal夬ch alkaloid, kter snad nejsou psychotropn, ale njak 鑛nkovat mohou. Nejvce je v nm meskalinu (a 0.58%). * Psoben: Velk d疱ky mohou po嗅odit j疸ra a ochromit dchac centrum (d疱ky bvaj 200 a 600 mg, b柤 3g). Halucinogenn 鑛nek se projev teprve po jeho str疱en. Nejvce se koncentruje v j疸rech a ledvin當h, nejm駭 v mozku a m啼. Polovina se vylou竟 nezmnn za 6 - 8 hodin. Psobit za竟n za 1 - 2 hodiny, 鑛nek trv 6 - 12 hod. Snov stav je po droze povlovnj夬, po syntetick駑 prepar疸u silnj夬 a krat夬. Vegetativn 鑛nky jsou podobn jako u LSD, tj. mydri痙a, zmny pulsu, poruchy dch疣. Jin alkaloidy obsa枡n v droze provokuj na za鞦tku nevolnost a zvracen. Po opakovanch injekcch meskalinu byla zji嗾na tolerance, a to i na LSD. Mezi tmito dvma l疸kami tedy existuje zk枡n tolerance. Pi opakovan駑 pou枴t ov啼m mohou bt po嗅ozena j疸ra. 3.1.2. DMT (DET, DPT) DMT je jednm z nejrychleji a nejintenzivnji psobcch halucinogen. Objekty ztr當 ve嗅erou formu, rozpadaj se na hru vibrac, lze za橲t transport do jin馼o vesmru, setk疣 s cizmi tvory. Nedoporu鑾je se snaha vyzvdat, jen pozorovat. Nejlep夬 pro trip je svtl pokoj, nikoli v啾k pm slune鈩 svtlo (barvy jsou jinak neuviteln intenzivn). Po n疱ratu z hyperprostoru je nejlep夬 za竟t mluvit, my嗟enky si ppadn zaznamenat na magnetofon. DMT bylo objeveno r. 1931, jeho halucinogenn efekty 1956. Nach痙 se v mnoha rostlin當h, nap. Mimosa hostilis (z jejch koen se dl halucinogenn n疳oj Jarema) nebo Ayahuasca (m psychotropn 鑛nky, produkuje stavy s telepatickou zku啼nost). Pi intoxikaci se objevuj mydri痙a (roz夬en zorni鐺k), tachykardie (zv啼n tlukot srdce), je t枳 vyj疆it my嗟enky, koncentrovat se. DMT zna竟 N,N-dimetyl-tryptamin. Je podobn bufoteninu, blzk psilocybinu. Po svalov injekci dojde k n疉l駑u rau喨, kter trv 1 - 2 hodiny. Injekce do 橲ly nebo kouen psob je嗾 rychleji. Prbh m枡 bt nkdy dramatick. D疱ky se pi inhalaci pohybuj mezi 40 a 70 mg (doporu鑾je se mezi 40 a 55 mg) a mly by bt pesn odv癰eny. Pokud nesta竟 30 sekund kouen, nem cenu pokra鑰vat (nejm駭 a po hodin). Ji pi inhalaci se objevuj intenzivn tlesn pocity a slabost (vpary chutnaj jako hoc plastik), je vhodn sedt a mt kolegu pro dal夬 manipulaci s dmkou. Trip za竟n ihned, vrchol za 5 a 20 minut a trv asi pl hodiny. Po jeho skon鐺n lze aplikovat dal夬 halucinogen peror疝n (LSD, MDM, MDA, psilocybin), jeho 鑛nky se zn疽ob a umo柤 l駱e porozumt vizm z DMT. DET (dietyltryptamin) m tyt髷 鑛nky, jsou jemnj夬, podobn psilocybinu a trvaj d駘e (1.5 - 2 h). DPT (dipropyltryptamin) psob stejn, m men夬 vedlej夬 鑛nky ne DMT. Trip trv del夬 dobu, podle d疱ky (15-30 mg: 1.5 - 2 h, 60 - 150 mg: 4 - 6 h). 3.1.3. Muchomrka 鐺rven [Amanita Muscaria] レ鑛nky vypadaj jako polosp疣ek s barevnmi vizemi, nebo je zv啼n aktivita, euforie, pocit lehkosti, pohyblivosti. Nervy jsou stimulov疣y a stav minim疝nho vlivu vle produkuje siln efekty. Napklad, kdy nkdo chce pekro鑛t mal st饕lo tr疱y, kr礪 a sk礪e, jakoby pek癰ky byly kmeny strom. Jestli枡 je 鑞ovk norm疝n hovorn, jeho e鑰v nervy jsou v neust疝 aktivit a on nedobrovoln vyzrad sv tajemstv. Pln pi vdom si je chce uchovat, ale bez moci jakkoli se ovl疆nout. Kdo m r疆 tanec, tan竟 a milovnk hudby neust疝e zpv. Jin b橲 nebo jdou zcela bezmy嗟enkovit tam, kam vbec jt nechtj. Nkdy 鑞ovk mluv ke svm vizm, se skelnm pohledem. Psychick vzru啼n se stupuje a projevuje se inkoherentnm my嗟enm, ztr疸ou kontaktu s okolm, halucinacemi. Tak motorick neklid se zvy嗽je (bez鐺ln pohyby, grimasy, nekoordinovanost). Je-li excita鈩 st疆ium pro橲v疣o ve sp疣ku, bvaj ptomny halucina鈩 sny a nemocn se zpravidla probouz a zvracenm. Snov stavy jsou pro橲v疣y bu s pocitem pechodu do posmrtn馼o 枴vota, nebo s pocitem depersonalizace. V druh駑 dob (komatznm) je 鑞ovk v rzn hlubok駑 kmatu. Po (i spont疣nm) probuzen mv 鐶sto pocit reinkarnace. レ鑛nky maj zcela jin charakter ne tyto po psilocybinu nebo LSD. Pich痙 po pl a dvou hodin當h a trvaj 4 - 6, nkdy i 8 hodin. Nkdy petrv疱aj poruchy koordinace pohyb a e鑛 i nkolik dn. Muchomrky 鐺rven jsou tak houby, kter si brali Vikingov, aby vstoupili do vhodn馼o stavu "beserker" pro bitvu. V t騁o houb m pvod i 3500 let star droga soma, pinesen チrijci do dol Indu, kter dala vzniknout mj. i tisci hymn疥 v馘 (R. G. Wasson). Psychick a neurotoxick zmny vyvol疱aj zejm駭a muchomrky z vy囹ch horskch poloh. U muchomrek z teplch kraj pevl疆 muskarinov typ otravy. Smrteln otravy muchomrka 鐺rven obvykle nevyvol疱. Podobn vlastnosti jako muchomrka 鐺rven by mla mt muchomrka kr疝ovsk [Amanita regalis], muchomrka tygrovan (Amanita pantheris], ov啼m v men夬ch d疱k當h. Kdo se v houb當h a v muchomrk當h pli nevyzn, neml by riskovat z疥nu s nktermi vysoce jedovatmi druhy. Muchomrky obsahuj muscimol a muscazon (ten je v men夬ch mno枹tvch a m駭 aktivn), oba CNS halucinogeny, ovlivuj serotonigern synapse, jde o parasympatikomimetika. D疝e kyselinu ibotenovou, kter je asi hlavn 鑛nnou l疸kou, jej obsah je 0.05 - 0.1 % pev癰n v klobouku houby, pi鐺m jej mno枹tv kols podle sezny (v l騁 vce, na podzim m駭), kter "pepn" intoxikaci (zpsobuje trh疣 sval apod.) a muskarin, vysoce toxick alkaloid (obsah je velice nzk, 0.0002% v 鐺rstv tk疣i, co je m疝o pro fyziologickou aktivitu). Teplo pi su啼n houby dekarboxyluje a dehydruje kyselinu ibotenovou, a ta se mn v biologicky 鑛nnj夬 muscimol a t駑 ne鑛nn muscazon. 3.1.4. Lysohl疱ka kopinat Psilocybin a psilocin byly nejprve zsk疣y z mexickch hub Psilocybe a Stropharia z疽luhou etnobotanika R. G. Wassona a "otce LSD" A. Hofmanna; vyskytuj se v啾k i v nkterch stedoevropskch houb當h, jako jsou na啼 Lysohl疱ka kopinat [Psilocybe semilanceata], a Lysohl疱ka 鐺sk [Psilocybe bohemica, 各bek]. Obsah 鑛nnch l疸ek z疱is na lokalit rstu a kles skladov疣m. Norm疝n d疱ka bv 20 mg (25-60 lysohl疱ek kopinatch). 9 - 10 mg psilocybinu aplikovan馼o podko柤 vyvol疱 euforii, smvnou du啼vn pohodu, zv啼nou usmrnitelnou aktivitu, zdvoilost a uhlazen chov疣, mikroskopick a jin barevn vize bez zkostn馼o doprovodu - "Jako kdy se dv疥 na barevnou filmovou operetu.", pocity rozbit a prohlouben 鐶sovch a prostorovch souvislost, deformace tv碾 a osob. V啼chny barvy (i na blch ploch當h), nabvaj kr疽nch, teplch, pastelovch odstn, jsou vz疔emn sladny "jako obrazy impresionist". Bez prudk馼o my嗟enkov馼o tempa a agitovanosti LSD, a bez zmn osobnosti jako po meskalinu. V啼 vt喨nou kon竟 n疉le 6 hodin po aplikaci (lze peru喨t nap. barbitur疸y 鑛 neuroleptiky). Vyvol疱 psychickou z疱islost; kombinace s marihuanou zvy嗽je vizualizaci a poruchy vnm疣, zpsobuje v啾k ukon鐺n tripu, proto se kou a ke konci, kdy posiluje skomr疣 efekt. Dva a ti dny ped tripem je vhodn z疽obit se informacemi, kter budou poteba, pe竟st si njak knihy, podvat se na filmy o prod. Pak t髷 pustit do pokoje 鐺rstv vzduch, pin駸t kvtiny apod. Hudba je nejlep夬 klidn a pomal, bez bicch. Pi 鐶st駑 opakov疣 ztr當 z癰itek s lysohl疱kami svou "bo枹kost", tak枡 je nejlep夬 omezit se pouze na 4 a 10 d疱ek ro鈩. * Mykologick popis Lysohl疱ky kopinat: Klobou鐺k - vt喨nou m prmr 0.5 - 2 cm, vt喨nou vy囹 ne 喨r夬, m tvar zk馼o ku枡le se 嗔i鐶tm v鈩lkem (bradavkou), je svtle 柩utohnd, s tmav夬m okrajem, su啼nm t駑 zbl. Hladk, za vlhka slizk nebo lepiv, nikdy se nerozvj. V nkterch krajch je klobou鐺k plo囹, a 5 cm v prmru, blo柩ut 鐶sto s nazelenalou bradavkou. Po de嗾i jsou slizk a natrhan rychle zskaj modrozelenou barvu. No枳a - 5 a 20 cm dlouh, o prmru 2 - 3 mm, 嗾hl, v疝covit, nepravideln pokroucen, svtlej夬 ne klobou鐺k a 鐶sto zbarven do modrozelena smrem k z疚ladn. Lupeny - olivov, 啼dohnd a 啼do鐺rn, 喨rok a hust. Spry purpurov 鐺rven. Tlo - tenk, pevn, nkterm je jeho chy odporn. Podobn druhy - Psilocybe cyanescens (nem na klobou鑢u v鈩lek), Psilocybe fimetaria (roste na hnoji), ob jedovat. Test na psilocybin - po嗅ozen tlo houby po 20 - 120 minut當h zmodr (jako inkoust, ale proto枡 je houba 柩utav, vypad to modrozelen). Roste od srpna do listopadu, 鐶sto ve velkch skupin當h v pd, v trsech trav, na mtin當h, pastvin當h, louk當h, na okrajch les v list a u cest, ale nikdy ne na hnoji, jako jin lysohl疱ky. Nen pli hojn, nach痙 se zejm駭a v podhorskch oblastech (po prudk駑 de嗾i a dlouh駑 hled疣). * Chemie: Psilocybin je O-fosforyl-4-hydroxy-omega-N,N dimetyl- tryptamin, psilocin je defosforovan psilocybin. Je zajmav, 枡 tryptamin, serotonin, bufotenin, psilocin a psilocybin maj velmi blzkou chemickou strukturu. 3.1.5. Durman, rulk, bln Velk skupina rostlinnch halucinogen je reprezentov疣a tak u n疽 rostoucmi lilkovitmi rostlinami, vt喨nou prudce jedovatmi obsahem svch alkaloid. Nejvznamnj夬mi z疽tupci t騁o skupiny jsou durman neboli panensk okurka, rulk zlomocn a bln 鐺rn [Solanaceae: Datura stramonium, Atropa belladonna, Hyosciamus niger]. Ve stedovk駑 kouzelnictv mly dle枴tou lohu a byly sou鞦st 鐶rodjnickch mast, jimi se mazaly 鐶rodjnice "ped odletem na sabat", tj. aby upadly do zvl癩tnho mr疚otn馼o stavu s bohatmi halucinacemi a sny. Atropin zvy嗽je dynamogenii, touhu po pohybu, sklon k nemotivovan駑u smchu, zrakov, ale i sluchov a 鑛chov halucinace. Halucinace jsou velmi pohybliv, jako je l騁疣, jzda, ot礪en. Zajmav je zna鈩 tendence k agresi. Leckde na svt se je嗾 pou橲vaj ke zmn psychiky (na jazzovch festivalech v USA apod.). Vyvol疱aj daleko t椢 poruchy vdom, ne teba ha喨, LSD, nebo i DMT. S rulkem se cel koncepce reality hrout, vdom kontrola z癰itku je nemo柤. "Jeden moment m枡te sedt a dvat se na televizi a ten dal夬 v疽 najednou va啼 mrtv babi鑢a vedle na pohovce po榱d o je嗾 trochu 鐶je. J osobn jsem se koupal s miliony hmyzu a nevdl, jestli je to skute鈩ost, nebo ne..." I zku啼n jako T. McKenna maj strach z mst, kam se lze s rulkem dostat. Po skon鐺n 鑛nku (trv 24 - 36 hodin) jsou 鐶stnci kriti鑼. Nkte farmakologicky vzdlan toxikoman experimentuj i s tmito l疸kami jako drogami nebo za pou枴t 鑛stch alkaloid. Sna橲 se modifikovat obrazy jinch intoxikac, nebo se pokou啼j zvl疆nout nkter nepjemn vegetativn projevy. Lilkovit rostliny obsahuj v rznch zastoupench scopolamin, hyosciamin, atropin a meteloidin (durman). V z疽ad je jim chemicky pbuzn kokain. Tyto alkaloidy psob jako parasympatolytika. Blokuj parasympatick zakon鐺n, vytla鑾j acetylcholin. 3.1.6. Mu嗅疸ov o啼k Dal夬 zn疥 halucinogen, Mu嗅疸ov o啼k, se vt喨nou pije v tepl駑 n疳oji (mlet, asi 1 pol騅kov l橲ce - 15 a 25 g). レ鑛nek je narkotick, ale m枡 vyvolat i vzru啼n. Objevuje se za 10 min - 4 hod. a trv 5 - 24 hod. Mu嗅疸 obsahuje Myristicin - 4%, Safrol - 0.6% aj., chemicky velmi podobn dopaminu a meskalinu. Experiment疸oi mluv o ztr疸 starost, vt喨na jej pirovn疱 k marihuan. Stoup 橲ze, kols hlad, ptomnost druhch je ne榱douc, nkdy indiferentn; n疝ada jde vt喨nou do deprese. Trip je 鐶sto doprov痙en nepjemnmi vegetativnmi projevy - z疱ratmi, nevolnost. Fyzick atak mu嗅疸ov馼o o嗅u na tlo je tak siln, 枡 m枡 u 枡n pivolat menstruaci. Ve stedovku se pou橲val k potratm. - pokra鑰v疣 - ----------------------------------------------------------------- +末末末末末末末末末末末末+ ヲ Drogov z疱islost |* +末+ ヲ zpracoval: Ji Svr啼k |* ヲ 5 | +------------------------+* +---+ ************************* 3.1.7. Dal夬 prodn l疸ky Bufotenin V roce 1971 tak kouili toxikoman v Queenslandu rozsekan k枡 ropuch pro jejich halucinogenn efekty. 斬b k枡 takto byla pou橲v疣a po cel駑 svt. Krom sterolovch deriv疸 byly toti z nkterch ko柤ch sekret ropuch izolov疣y basick duskat slou鐺niny. Jsou to deriv疸y pyrokatechinu a indolalkylamin a souborn se nazvaj bufoteniny. Kawa-kawa Kawa-kawa je koen opojn馼o pepe Piper methysticum, rostoucho v Oce疣ii. stejn se nazv n疳oj pipravovan z koene 柧k疣m zlep嗽jc n疝adu a ve velkch d疱k當h psobc hypnoticky. Bulbokapnin Na啼 rostlina Dymnivka dut [Corydalis cava] obsahuje 5% alkaloid, kter se dl do 3 skupin. V jedn z nich je i bulbokapnin. Po d疱k當h kolem 0.2 a 0.5 g lze pozorovat u vy啼tovanch osob pomalost, celkovou pohybovou chudost, ob鐶sn zapomn疣 kon鐺tin v nepirozench poloh當h, nap. nohy zdvi枡ny nad podlo枳u a hlava neopena (tzv. fiktivn podu嗅a) a du啼vn zmny. V喨chni ud疱ali pocit du啼vn strnulosti, prodlou枡n ulpv疣 my嗟enek a sou鐶sn uklidnn a ujasnn ve vlastnm nitru. Objevuje se katatonick syndrom. Yohimbin Yohimbin je alkaloid z kry kamerunsk馼o stromu Pausinystalia Yohimbe nebo stromu Corynanthe Yohimbe. Psob pohlavn dr癰dn a roz夬en c騅 a psob na sexu疝n centra v m啼. Smrteln otrava nen zn疥a. Po po枴t vt夬ch d疱ek se rozbu夬 srdce, p疝 v o竟ch, pekrv se p疣evn org疣y. M枡 nastat erekce a krv當en z genit疝i. 仔n-啼n 仔n-啼n je koen mnoholet travnat byliny v啼hoj [Panax ginseng], kter roste na D疝n駑 Vchod. Byl zn疥 ji 4000 let p. n. l. V lidov駑 l駝astv je 枡n-啼n 鑛nn pi ka枦 slabosti, ネan jej prohla嗤vali za "elixir potentionis". Vzkum prok痙al, 枡 枡n-啼n zvy嗽je pracovn schopnost, ani vyvol疱 nespavost, zlep嗽je o鈩 adaptaci a akomodaci. リ疆n d疱ka t髷 zlep嗽je negativn pznaky dojezdu po amfetaminech. Harmin a banisterin (yag駟n) Harmin a banisterin jsou identick alkaloidy. Banisterin je v Brazilsk tropick li疣 Banisteria caapi, pou橲v se amazonskmi Indi疣y jako narkotikum (Yag, Ayahuasca, Caapi). Nejdve proch痙ej stadii slep zuivosti, pot se dostavuje pjemn polonarkza. Harmin je v semenech Routy tureck [Peganum harmala], kter se vyskytuje v Eurasii od 角anlska po Tibet). Psob hlavn na afektivn str疣ku 鑞ovka a na pohybov voln impulsy. Je nazv疣 jedem agrese. Pi dostate鈩 d疱ce se dostavuje siln vztek a slep zuivost, n疽ledovan stavem sn枡n馼o vdom, pjemnm, snivm. Tato snivost je zvl癩t u Indi疣, u Evropan d疱ka 200 mg zpsobila deprese a nepjemn du啼vn stavy. Extrakt z li疣y Haemadictyon amazonica, obsahujc yag駟n a yagenin, psob 枴v zrakov halucinace, v nich pevl疆 modr barva v rznch odstnech. 3.2. Syntetick halucinogeny Krom LSD-25 (v prod se vyskytuj pouze pbuzn lysergamidy) se sem ad tzv. Designer drugs, fenetylaminy popsan asi nejl駱e v zn疥 knize "Phenethylamines I Have Known And Loved (Pihkal)" od A. Shulgina a jeho man枡lky (DOM, DOB, DOI, MDA, MDMA, MMDA, DMMDA, MDE, 2C-B, 2C-E, DOET, DOPR, p-DOT, MBDB, MMA, LE-25 ...), pak l疸ky na b痙i PCP, a jin. Mohly by sem n疝e枡t i MDMA a pbuzn drogy, kter jsou uvedeny v oddle stimulant jako l疸ky na b痙i amfetaminu. 3.2.1. LSD-25 V roce 1938 mlad chemik 嘛carsk firmy Sandoz Albert Hofmann syntetizoval v r疥ci sv pr當e rzn deriv疸y kyseliny lysergov, mezi nimi i jej dietylamid, kter駑u dal jm駭o LSD-25. Nezd疝o se, 枡 by ml na krys當h a ko鑢當h njak zvl癩tn 鑛nky a tak se jm d疝e nezabval. O pt let pozdji, na jae roku 1943 Hofmann ale vyrobil dietylamid znova. Ani by si ho aplikoval, za枴l doma zvl癩tn stavy. Vzal si tedy na zkou嗅u nejmen夬 d疱ku, jakou si u podobnch l疸ek dok痙al pedstavit, asi 200 mikrogram, a objevil tak pln 鑛nky t騁o vbec nejsilnj夬 drogy. O njakch 25 let pozdji, kdy u si LSD vzaly statisce lid, LSD vyzkou啼l indick sadhu, svat mu Hari Dass Baba, aby porovnal vsledky svch starch transcendentnch cvi鐺n, vedoucch k samadhi s tm, co mu umo柤ila "kyselina". Svj z癰itek vyj疆il slovy: "Ameri鐶n se stali pli velkmi materialisty. Proto se jim Bh zjevil v podob hmoty - jako LSD." U indickch guru psychedelika obecn vzbudila zna鈩 z疔em, i kdy tvrdili, 枡 podobnch stav mohou dos疉nout meditacemi. LSD se v 50. letech 20. stolet za鐶lo pou橲vat jako l鳧ebn prostedek v psychiatrii, velk vsledky s nm dos疉l nap. Stanislav Grof (Snad pr疱 LSD st疝o u z疚lad transperson疝n psychologie). Firma Sandoz ho tak pod n痙vem Delysid pro tyto 鐺ly vyr畸la. Kdy se ale v 60. letech rozmohlo jeho masov "zneu橲v疣", i mezi dtmi, byla vroba zastavena. Jako efekty LSD men夬ch d疱ek (jak se berou dnes - 100 mikrogram, i m駭) 鑞ovk poci掎je rozkolsanost, vnitn chvn, nervozitu, spolu s urychlujcmi vlastnostmi LSD snadno zamniteln za efekty amfetamin. Nzk d疱ky stimuluj dch疣, vysok ji tlum. Bh my嗟enek se urychluje, zpesuje se koncentrace na n, jsou zacyklen a frakt疝n, 鑞ovk voln asociuje. Na ploch當h a vcech lze vidt barevn vzory, se zavenma o鑛ma pich痙 vizualizace, je mo柤 si pedstavit cokoliv. Hudba je vnm疣a trojrozmrn, i zkreslen. V啼 kolem je vnm疣o jako objekty, kter jsou sympatick a se ktermi lze hovoit apod. Pi doznv疣 je zv啼n pocit n疉ledu do vc a jejich ch疳疣, zv啼n pedstavivost, schopnost popsat vjemy barvitmi a vzletnmi slovy. Pi vy囹ch d疱k當h pich痙 i opojen, pjemn nava, z疱ra, lehkost a t枡 v kon鐺tin當h, fenom駭 "gumov podlahy", d疝e odosobnn, poruchy vlastnho "j" k okolnmu svtu, uvolnn potla鐺nch vzpomnek, euforie, doty鈩 m sklon k divokm a bizarnm n疳adm, zhor嗽j se vyjadovac schopnosti, t駑 pln ztr當 chu k jdlu. Tlo pipad nkdy jako velmi t枳, 枡 nejde ani zdvihnout prst, pak zase lehk, vznik dojem, 枡 lze vzl騁nout a plout mstnost jako ryba v akv疵iu. Barvy nabvaj zvl癩tn plnosti a sytosti, jsou vidt girlandovit a arabeskovit ornamenty, bohat iluze a pseudohalucinace, obrysy pedmt nabvaj na ostrosti, pot se jemn rozplvaj, rozmry prostoru se mn, perspektiva se zplo圄uje a prohlubuje. Vznik dojem jako pi pohledu kuk疸kem, kter chvlemi v啼 pibli柆je, pak zase vzdaluje. ネlovk si petv碾 monotnn akustick podnty v sugestivn hudbu, 鐶st jsou synestezie, zvuky maj barvy a barvy maj vni, je vidt hudba linouc se jako zvl癩tn barevn vlnovky z reproduktoru. Zmn se pro橲v疣 鐶su a prostoru jako dimenz, nkdy m 鑞ovk tendenci vyhled疱at samotu. Pi vhodn駑 vbru prosted si lze zachovat kritick postoj k pro橲van駑u a vdom odstup. Ten v啾k m枡 bt i na kr疸k okam枴ky ztracen a intoxikovan m枡 propadnout panice, z pseudoiluz se stanou iluze a halucinace, doch痙 k paranoidnm interpretacm - bojm s d駑ony, pich痙 hrzy opravdov psychzy a agrese. Tehdy je poteba odstranit hroziv vlivy a vci, pom疉 klidn hovor. "Psychedelick d疱ka" (350 - 500 mikrogram) zpsobuje pln, ale do鐶sn zhroucen obvyklch cest vnm疣 svta a sebe (mystick transcendence). 角atn tripy (panika, sebevra枡dn chov疣, deprese) se vt喨nou objevuj jen pi psychedelickch d疱k當h (200 mikrogram a vce). Nkomu se 鑛nky LSD zdaj nudn a mchaj jej s jinmi drogami (psilocybin, meskalin). Vizion碾sk stavy A. Huxley dosahoval pr疱 kombinac 200 gama LSD a 30 mg meskalinu. Kombinace s marihuanou zvy嗽je vizualizaci, poruchy vnm疣 a e鑛, pi skomr疣 efekt LSD je m枡 znovu poslit. Kombinace s MDA a podobnmi l疸kami je t髷 mo柤, je ov啼m poteba dopedu zn疸 jejich efekty. Efekty alkoholu LSD pebj a psob proti nim (alkohol je sedativum, LSD 鑛nkuje jako stimulant). Pi kombinaci s metamfetaminem mohou pijt jak extatick dojmy, tak velice nepjemn tlesn stavy pi doznv疣 efektu. LSD se vznamn pou橲valo jako pomcka psychoterapie, proto枡 zpstupuje "jin formy vdom". Uk痙alo se, 枡 vsledky jsou zna鈩 ovlivnny o鐺k疱疣m psychoterapeuta a 枡 reakce se mn od osoby k osob i pi rznch sezench. Mnoho pacient si ji opakov疣 nep疝o. Mnoz kali, 枡 se jim objevuj vzpomnky z dtstv, 枡 jde o transcendent疝n zku啼nost. Experimenty, kter se u n疽 s LSD prov疆ly na studentech psychologie po pprav, kter zahrnovala 鐺tbu a poslech filozofickch stoickch text, bylo po jednor痙ov d疱ce 300 gama zji嗾no, 枡 nedo嗟o ke zmn skre v dotaznku 枴votnho smyslu, statisticky vznamn se sn枴la rigidita a dogmatismus a vznamn se zmnil postoj k neobvykl駑u a mystick駑u ch疳疣 skute鈩osti. Z癰itek byl hodnocen jako vznamn pspvek k lep夬mu porozumn sob a k roz夬en obzoru pro hodnoty. Tyto trvalej夬 zmny se vykl疆aj jako n疽ledek hlubok馼o z癰itku, jako m枡 bt i l疽ka, smrt blzk馼o, pro枴t boue na moi (Huxley: "ネlovk vracejc se dvemi ve zdi nikdy nen stejn jako ten, kter jimi pro啼l ven."). Po u枴t LSD, stejn jako po jin駑 intenzivnm emocion疝nm z癰itku, mohou nast疱at flashbacky (trp jimi asi 25% lid - 39% z nich je m za dsiv, 57% za pjemn). Jsou to okam枴ky, kdy se psychick stavy vracej na podnty b柤馼o svta i bez drogy. Nej鐶stji se objevuj jako krati鑢 z畸lesky nkolik dn po intoxikaci ve鐺r pi usn疣, m駭 鐶sto i bhem dne: 鑞ovk na chvli zase vid zvl癩tn fialov halo kolem pedmt, objev se synestezie, rovn chodnk se za鈩e hadovit vinout. Zpravidla lze tyto vjemy vl modifikovat, zahnat a zase teba mysln znovu vyvolat. Po u橲v疣 LSD a podobnch l疸ek se nkte lid stanou senzitivnj夬 k psychedelickm 鑛nkm marihuany. Kouen marihuany je pravdpodobn jeden z nejobvyklej夬ch zdroj flashback. * Chemie: LSD-25 lze sice vyrobit synteticky, ale vroba je n疚ladn. Nejl駱e se vyr畸 z indolovanch alkaloid n疥elu, av啾k synt騷a je obecn velmi n疵o鈩. Samotn L-lysergov kyselina psychotropn 鑛nky nem. LSD-25 je dietylamid tartar疸 lysergov kyseliny, 9,10-Didehydo-N,N-dietyl-6-metylergolin-8B-Carboxamid, psychoaktivn je pouze d-stereoizomer. Pi pid疣 atomu bromu (3-brom-N-amid) tak psychotropn nen (pod疣 t騁o l疸ky ped LSD m枡 jej 鑛nky ru喨t). Amidy kyseliny lysergov byly zji嗾ny i v prod, v semenech nkterch lianovitch rostlin Ji柤 Ameriky, pou橲vanch jako dysleptika. Jsou to Ipomoea Violacea (Povjnice fialkov) a Rivea Corymbosa. Obsahuj d-amid kyseliny lysergov (Ergin LA-111, Isoergin), Ipomoea 0.06%, Rivea 5kr疸 m駭. T髷 semena Ipomoea purpurea mohou slou枴t jako n疉ra枳a LSD (jedno semeno odpovd asi 1 mikrogramu LSD). Prbh intoxikace tmito semeny je daleko nepjemnj夬. * Psoben: LSD zasahuje do oblasti serotoninovch i dopaminovch receptor; v podstat je serotoninov antagonista. LSD ovlivuje 5-hydroxytryptamin (Serotonin), inhibitorn transmitter. Kdy je jeho aktivita sn枡na, n疽ledujc neuron v etzci se st疱 aktivnj夬. Serotoninov receptory maj patrn vliv na zen vnm疣, sp疣ku, pozornosti a n疝ady, tak枡 aktivity LSD a jinch halucinogen je mo柤 vysvtlit jako odstraov疣 z畸ran v tchto syst駑ech. U LSD byla zji嗾na mo柤ost kombinace s dal夬mi indolovmi alkaloidy (psilocybinem, DMT) a meskalinem, ale ne s ha喨啼m. LSD-25 je vbec nej鑛nnj夬 halucinogen - k vyvol疣 鑛nku sta竟 spolknout 20-50 mikrogram, obvykl d疱ka je 100 gama, v 60. letech se v啾k b柤 bralo 350 - 500 gama (tzv. psychedelick d疱ka). Pod疱 se vt喨nou or疝n (bl pr癩ek, tablety nebo napu嗾n paprek), tj. cuc se nebo polyk. レ鑛nky se projev obvykle za 20 minut a hodinu, pi pchnut do 橲ly po nkolika sekund當h. Dojde ke zrychlen, pak ke zpomalen tepu, zvy嗽je se teplota, roz夬 se zorni鑢y, objev se poruchy motoriky a nepjemn pocity. Po 2 hod. zst疱 v tle 1-10% nezmnn l疸ky. Psychotropn efekty se projevuj po 30 a 90 minut當h (po nitro枴ln aplikaci dve), a trvaj 5 a 12 hodin. V t dob je vt喨na l疸ky nedetekovateln nebo v痙an na j疸ra, psob zejm jej metabolity. V takov駑to stavu splvaj smyslov vjemy, barvy jsou jasn, mn se ch疳疣 鐶su, je naru啼no tlesn sch駑a, norma se std s abnorm疝nmi pro枴tky. Mohou vzniknout komplikace: ke鐺, aj. Psychotick reakce (paranoidn bludy, halucinace, strach) vznikaj i u dve zdravch lid (i n疽ledkem jedin d疱ky). LSD je sama nezpsobuje, m枡 v啾k spustit skrytou psychzu, pi鐺m nelze pedem stanovit, kdo k n m dispozice. Tyto stavy bvaj 鐶sto zpsobeny nevhodnou aplikac (nep疸elsk prosted). Zdka doch痙 k sebevra枦疥, pi nekontrolovan駑 u枴t v pomru 1:1000. Sydney Cohen zkoumal LSD na 5000 lidech, kte si celkem 25000-kr疸 vzali LSD. Dospl k 1.8 psychz, 1.2 pokus o sebevra枦u a 0.4 sp嗜ch sebevra枦 na 1000 d疱ek. Na LSD rychle vznik tolerance (do 3 dn), tj. dal夬 d疱ky u枴t rychle po sob u tolik ne鑛nkuj. Tolerance kles stejn rychle. * N疱yk: LSD-25 je jedin droga, u kter bylo prok痙疣o, 枡 m nulov potenci疝 fyzick馼o i psychick馼o n疱yku. Psychick z疱islost v啾k trv i tdny (nebo naopak m枡 vzniknout averze v鑛 droze). Je takto nkdy pou橲v疣o lidmi zneu橲vajcmi vce l疸ek jako n疽troj tk, eskapismu. Byly zji嗾ny indukovan chronick psychotick stavy, podobn schizofrenii. * L鳧ba: Chr疣it ped porannm. Chlorpromazin i. m. - 50 mg ka枦 ti hodiny. Nikdy Respirin. Psychotick stavy m枡 tlumit alkohol, vitamin B3 (nebo niacin). 3.2.2. DOM, DOB DOM poprv syntetizoval A. Shulgin. V polovin roku 1967 se za鐶lo objevovat na ulicch San Francisca pod n痙vem STP, nebo "Super LSD". STP mlo znamenat "Serenity, Tranquility, and Peace" (vyrovnanost, klid a mr), interpretovalo se v啾k i jako "Super Terrifying Psychedelic", "Stop The Police", nebo polici jako "Too Stupid To Puke". Ve skute鈩osti jsou ta ti psmena vzata z n痙vu jedn naprosto nesouvisejc psady do motorov馼o oleje; jist expert to v popul疵nm 鑞疣ku o drog當h obr疸il a napsal, 枡 tato psada do motorov馼o oleje m psychedelick vlastnosti - je嗾 枡 dti l疽ky pli ne鐺tly. Podobn jako u LSD je 鑞ovk schopen separovat komponenty slo枴tch vc, vnm vce barev a vnm je jako extr駑n (mn se jejich vznam), se zavenma o鑛ma je vidt obr痙ky synchronizovan s hudbou, poslech hudby je neuvitelnm z癰itkem. Jako jedna d疱ka sta竟 ji 3 - 10 mg, zpo鞦tku se ale distribuovalo v 20 mg tablet當h a spolu s netrplivost pi pomalej夬m n疽tupu, ne jak je u LSD, doch痙elo k 鐶stm ppadm ped疱kov疣. レ鑛nky mohou trvat a 24 - 72 hodin, 竟m vce, tm del夬 trip. * Chemie: DOM je 2,5-dimethoxy-metylamfetamin. Je velmi blzk amfetaminu, noradrenalinu a dopaminu. DOM je "鑛st夬" 5-HT2 antagonista ne LSD, pznaky jsou tak podobn jako u LSD, ale pi vysokch d疱k當h doprov痙en zmatenost, zkost a zuivost, svalovmi ke鐺mi a ke鐺mi v bi啼. Na to pzniv psob Valium - Diazepam, nebo opt Chlorpromazin. DOB (bromo-STP) je chemicky 2,5-dimethoxy-bromamfetamin; spojuje strukturu amfetaminu a meskalinu. Je to psychotomimetick halucinogen. Roz喨uje vizu疝n vnmavost, zesiluje barvy, pich痙ej barevn, dle枴t sny. Efekty jsou opt pbuzn LSD. Poprv se objevil v Brit疣ii v 70. letech jako n疉rada LSD (t髷 na paprcch, jeliko d疱ky jsou 1-3 mg). Aktivn je u pod 1 mg a tud netoxick a relativn bezpe鈩, ov啼m byly zaznamen疣y i 24 a 36 h trvajc tripy po ped疱kov疣 (75 mg). Prbh je pak nekontrolovan, agresivn a zuiv. Pedpokl疆 se, 枡 30 - 35 mg vyvol smrt. Tak zde je intoxikace zhor嗤v疣a neuroleptiky. 3.2.3. 2C-B (2C-D, 2C-E) レ鑛nky jsou podobn MDMA s vt夬mi vizu疝nmi efekty, m駭 stimuluje, roz喨uje v啼chny smysly. Pin癩 halucinace jako LSD, obzvl癩t barevn. Zpsobuje zv啼nou tlesnou senzitivitu na pachy, chut, citlivost k枡, sexu疝n stimulaci, zvy嗽je pocit fyzick馼o zdrav a energie, nebo na druh stran zosten nepjemnch tlesnch pocit. Je to entogen a entaktogen. Hudba je nkdy zkreslen, sochy a jin umleck dla jsou vnm疣a personifikovan, 啾manistick pocity, zvl癩tn sexu疝n z癰itky (divok, zvec). 2C-B je dky mo柤osti bohat vizu疝n pedstavivosti (snad nejsilnj夬 halucinogen v tomto smru) a intenzivn imaginace pi zavench o竟ch n疽troj k u鐺n a rstu. Pi vy囹ch d疱k當h (nad 30 mg) je intenzivn halucinogenn, m枡 produkovat z癰itky opu嗾n tla. Nkte lid to mohou t枳o sn癩et; tyto d疱ky jsou vt喨nou nepjemn. Je嗾 do podzimu 1993 bylo 2C-B v USA leg疝n a pou橲valo se v psychoterapii. U橲v se v d疱k當h 12-24 mg 竒up疣m (co je bolestiv, nebo se nerozpou嗾 se ve vod), lze ho i jst, trip trv 3-8 hodin. * Chemie: Chemicky je 2C-B 4-bromo-2,5-dimetoxyfenetylamin, fenyletyl- aminov analog DOB, je bezpe鈩j夬. Neexistuje n疱yk a nejsou zn疥y 榱dn vedlej夬 efekty. V d疱k當h 10 - 20 mg je to pr afrodisiakum, pro tyto 鐺ly je mo柤 jej kombinovat s MDMA - 2C- B se vezme asi 3 h po b柤 d疱ce MDMA. リk se, 枡 2C-B je takov tda, 枡 dal夬 kombinace nejsou k ni鐺mu. 2C-D (LE-25) Je 2,5-dimetoxy-4-metylfenetylamin (pbuzn DOM), psob v d疱k當h 20-60 mg, trip trv 4-6 h, je velmi barevn. Nedl moc samo, ale potencuje 鑛nky ostatnch l疸ek, ani by je zabarvovalo vlastnmi efekty. Nad 150 mg psob naplno jako 2C-B. 2C-E Tak roz喨uje estetick vnm疣, nkdy velice zvl癩tnm zpsobem, je嗾 v啾k nen pln prozkoum疣a. Je to 2,5-dimetoxy-4-etylfenetylamin, jeho amfetaminov analog je DOET. Psob 8-12 h pi d疱k當h 10-25 mg, stejn jako u pedchozch se u vy囹ch d疱ek projevuj sp啼 nepjemn efekty. 3.2.4. PCP "Br疣 mozku jasn rozezn疱at mezi informacemi smyslovch org疣 a du啼vnmi jevy (city, my嗟enky). Dojde k chaosu reality a fantazie, vnj夬ho a vnitnho svta." Kdo u橲v tden, mus d疱ku postupn zvy嗤vat. 器 se heslo: "Kdy vezme a pe枴je, jsi spr疱n chlap." D疱ka nkolika mg vyvol euforii a neklid, vy囹 d疱ky zpsobuj zuivost, po嗅ozov疣 sebe a okol (nen ctit bolest), s 竟m se ms ospalost, apatie a ke鐺. K smrti dojde po ochrnut dchacho centra. PCP je ze skupiny syntetickch halucinogen nejvce nebezpe鈩, proto枡 skute鈩 zabj! PCP je chemicky phencyclidin, 1-/1-fenyl-cyklohexyl/-piperidin. V roce 1957 byl zaveden jako ultrakr疸ce psobc narkotikum (Sernylan), pozdji vyazen, nebo nahrazen Ketaminem. Od r. 1967 se roz夬ilo jen pouli鈩, nemedicnsk pou枴t. Vyr畸 se levn ze t l疸ek a prod疱 se vt喨nou jako "Angel dust", nebo "Droga 夬lenstv" ve form ke 竒up疣, spreje, pilulek 竟pk i injekc. ネasto je bez vstrahy obsa枡no v marihuanov駑 jointu nebo vyd疱疣o za meskalin. L疸ka se vylu鑾je nkolik dn. Spojuje se tady 鑛nek halucinogenu, budiv馼o aminu a hypnotika. Prbh tripu je zcela nevypo鑛tateln. V USA PCP vyzkou啼ly u miliony lid - ale tak u v r. 1978 bylo 100 mrtvch a 10000 dodanch na resuscitaci. Psob hlavn na hippocampus. Nkte l駝ai tvrd, 枡 ke spolehliv駑u vnm疣 dojde a za dva roky po vysazen u橲v疣 - objevuj se toti "flash-back" stavy jako po LSD a ha喨喨, post-PCP deprese a jin psychzy. Na akutn stav zabr Chlorpromazin, Meperidin. 3.2.5 Ketamin Ketamin je anestetikum, vyzkou啼n (ve Vietnamsk v疝ce) a celkem bezpe鈩, kter zpsobuje disociaci - oddlen vdom od tla. Je pbuzn s PCP. Z癰itky se li夬 podle zpsobu aplikace: objev se fragmentace, chaos, hudba (psychedelick, S. Grof doporu鑾je pomalou a rozpnavou hudbu, nemla by bt moc nahlas) zn bezva, zu柆je se 夬ka p疽ma vnmanch frekvenc. Vn a chut miz. Nkdy se mchaj 鐶sov souvislosti, pich痙ej i z癰itky smrti. Asi po pl hodin se vrac ostej夬 zrak a schopnost e鑛 (po i.m. d疱ce). Je opt vhodn vytvoit si pro trip pjemn p疸elsk prosted, proto枡 v啼chno z疱is na n疝ad. Ketamin je empatogen, pi tripu je mo柤 ctit ptomnost mnoha lid a porozumn s nimi. B柤 d疱ka je i.m. 2 mg/kg ("dobr" 鑛nky u od 0.5 mg/kg), stav polo-bezvdom se dostav do 2 minut a trv 20-30 minut. Anestetick efekty trvaj pak d疝e a 4 hodiny a mohou bt prov痙eny silnou nevolnost a neschopnost pohybu. Peror疝n je nutno br疸 asi 4x vce: pr癩ek (zsk se zah疸m) se zalije 1 cm hork vody, rozmch, a pid se nco kysel馼o, nap. pomeran鑰v d柆s. Efekt se pak dostav za 15-20 minut a prbh je leh竟 a del夬 (2-3 h.). Aplikovat lze i i.v., s velmi rychlm a silnm efektem (nen radno pchat si ho vlastnoru鈩 a vstoje). Pvod Ketaminu spad nkdy do let 1963-65, kdy se vyvjela skupina phencyclidin (Cl-395, PCP, Sernyl, Cl-400, Cl-581 = Ketamin). Je to 2-(2-Chlorophenyl)-2-methylamino-cyklohexanon. Ovlivuje 3 receptory: NMDA, Sigma a PCP2, fyziologick pznaky jsou zv啼n krevn tlak, nausea. Pokud se Ketamin bere pli 鐶sto, nast疱 v鑛 nmu rezistence a doba tripu se zkracuje; pest疱ky by mly bt alespo msc. Nesm se pou橲vat s alkoholem, barbitur疸y, Valiem (LSD, MDMA jsou v po疆ku). Ped疱kov疣 nic nepinese, je nepjemn, nebezpe鈩 a pi 20 mg/kg. 3.2.6. Dal夬 l疸ky (E4Euh, DIPT, ALD-52) E4Euh (Intellex) je dlouho psobc (14h) deriv疸 amfetaminu, aktivn peror疝n (10 - 20 mg). M zvy嗤vat inteligenci s nktermi efekty MDMA. Ned se kombinovat s LSD. DIPT je aktivn peror疝n a m dosti specifick psoben. Pouze mn vnm疣 hudby. ALD-52 Je N-acetyl-LSD, za鐶lo se vyr畸t jako n疉ra枳a ileg疝nho LSD. Trip m hlad夬 prbh, EEG na intoxikovanch ukazuje stav relaxace, na rozdl od vln koncentrovanosti po LSD. 3.3. Nootropn l疸ky T髷 nazvan "smart drugs", chytr drogy, drogy informa鈩ho vku se za鐶ly zneu橲vat asi na po鞦tku 80. let 20. stolet. Pom疉aly srovnat mozkovou 鑛nnost po dlouhch parties bez sp疣ku, ppadn zorganizovat mozkovou 鑛nnost rozh痙enou "extasy" a marihuanou. V 90. letech 20. stolet byly spojeny t髷 s vlnou RAVE hudby a se snahou doty鈩ch lid vybi鑰vat kreativn a intelektu疝n schopnosti mozku: "... jako bych se celou tu dobu ped tm dval do svta pes 嗔inav sklo, kter najednou nkdo umyl." Jsou k dost疣 v l駝疵n當h, voln, nebo na l駝ask pedpis. V nkterch zemch jsou bohat inzerov疣y nap. na 嗅ol當h a rodi鐺 je dtem nut ped zkou嗅ami, aby se vce nau鑛ly. Paradoxem v啾k je, 枡 testy tchto l疸ek na pokusnch skupin當h nikdy zvl癩tn zlep啼n mozkov 鑛nnosti neprok痙aly. Nootropn l疸ky je nov skupina farmak, kter psob pzniv na proces u鐺n a pamti a na kvalitativn poruchy vdom. Nejde o stimulaci ve smyslu, jakm 鑛nkuj psychostimulancia, ale sp啼 o normalizaci 鑛nnosti bunk CNS zlep啼nm metabolismu glukzy, aktivac synt騷y ATP, ADP aj. To zvy嗽je odolnost bunk k hypoxii a urychluje jejich restituci po po嗅ozen. Nezd se, 枡 by psobily velk zmny ve zdrav駑 organismu. Vt喨nou nejsou toxick a berou se dlouhodob, mohou ale zpsobit nespavost, nevolnost, tlum, deprese. Obecn by je nemli br疸 lid s vysokm krevnm tlakem a srde鈩mi probl駑y a se sklony k psychze (tj. i k depresm). 3.3.1. Piracetam Piracetam je obsa枡n v dom當m l鳧ivu Kalicor, v zahrani竟 v l鳧ivech Nootropil, Cerebroforte, Encefalux, Psycotron, Stimucortex, UCB-6215. Je kognitivn posilova pi nedostatku kyslku, pou橲v se k l鳧b seniln demence, z疱rat, alkoholismu apod. Zlep嗽je pam, podporuje vmnu informac mezi levou a pravou mozkovou hemisf駻ou (pova柞v疣o za kreativitu). Celkov zlep嗽je metabolismus 啼d mozkov kry (prokrven, spoteba glukzy) a d se pova柞vat za CNS stimulant - 鑞ovk je aktivnj夬, bystej夬, vce se smje. Zlep嗽je sexu疝n pro枴tek. Subjektivn psob pocity pro鑛嗾n mozku, zosten vnm疣 apod. M regenera鈩 efekt. Piracetam, vyvinut UCB Laboratories v Belgii (2-oxo- pyrrolidin acetamid) je GABA analog (gamma-amino-butyricov kyseliny, co je mozkov neurotransmiter), pes GABAergn syst駑 v啾k nepsob, je tud podstatn sp啼 jeho podobnost pyroglutam疸u (2-oxo-pyrrolidin karboxylov kyselina). Pro zneu橲v疣 se bere 2400 - 4800 mg denn ve tech d疱k當h (v l駝ask駑 pou枴t mnohem m駭). Probuzen na za鞦tku v啾k vy杪duje 4 a 8 g. Efekty se dostav po 30 - 60 minut當h. Jeho efekt zvy嗽je po枴t DMAE, cholinu, centrofenoxinu nebo hyderginu. Pravdpodobn toti zvy嗽je spotebu acetylcholinu, kter je poteba doplnit. 3.3.2. DMAE, cholin, lecitin DMAE je dimetylaminoetanol, stimulujc produkci cholinu v mozku. Cholin (trimetylaminoetanol) podporuje produkci acetylcholinu, hlavnho mozkov馼o neurotransmiteru. Vyskytuje se v rznch solch, v鐺tn fosfatidyl cholinu, kter je aktivn slo枳ou lecitinu a pom疉 t髷 pi poruch當h metabolismu. Acetylcholin zvy嗽je inteligenci, usnaduje u鐺n, zlep嗽je pam a vbec n疝adu a vitalitu. Berou se rzn d疱ky, nap. 3 g cholinu denn ve tech d疱k當h, nebo gram DMAE stejnm zpsobem (efekt se dostav po dvou tdnech, pi vy囹ch d疱k當h dve), plus 500-1000 mg vitaminu B-5 pro podporu pemny cholinu na acetylcholin (B-5 je kyselina pantotenov - lze nal騷t v multivitaminech). 3.3.3. Hydergin, sulbutiamin (Arcalion) Hydergin zabrauje po嗅ozen mozkovch bunk (nap. volnmi radik疝y) a l鳧, pokud ji k po嗅ozen do嗟o. Zvy嗽je ment疝n schopnosti a zpomaluje procesy st疵nut, zlep嗽je metabolismus mozku a zvy嗽je produkci dopaminu. Imituje l疸ku zvanou faktor nervov馼o rstu, dky kter rostou dendrity - informa鈩 vl疚na (pozorov疣o jako efekt u鐺n). Hydergin produkuje firma Sandoz, kde jej v ergotech objevil A. Hofmann. D疱ky jsou 9 - 12 mg denn. Je i ve vysokch d疱k當h netoxick, zpo鞦tku ale zpsobuje nevolnost. Efekty se projev za nkolik tdn 鑛 msc. Sulbutiamin je podobn hyderginu, ale lep夬. 2 x 200 mg denn po 20 dn, vce jak 600 mg zpsobuje bolesti hlavy. 3.3.4. Vasopressin (Diapid) Vasopressin je pirozen mozkov hormon zaji圄ujc pozornost, koncentraci, pam a vybavov疣. Usnaduje u鐺n a je dobr se pi zkou嗅當h. Produkci vasopressinu sni柆j l疸ky jako kokain, LSD a amfetaminy. Pou橲v se jako sprej do nosu, 2 - 4 vstiky 2 - 3 x denn. Psob ihned. Ob鐶s zpsobuje nepjemn vedlej夬 鑛nky v鐺tn krv當en z nosu a bolest. 3.3.5. L-fenylalanin Fenylanalin se pemuje v tyrosin, prekurzor k tvorb noradrenalinu a dopaminu v mozkovch buk當h. Tm se zvy嗽je aktivita a sni柆je poteba sp疣ku. Bere se 500 - 1000 mg spolu s 1 g vitaminu C a 30 - 50 mg B6. Dobr kombinace je t髷 500 mg L-fenylalaninu s 350 mg DMAE tikr疸 denn + multivitamin. Nesm se pou橲vat s MAO inhibitory 鑛 pi vysok駑 tlaku. 3.3.6. Pemolin (2-imino-5-fenyl-4-oxazolidinon) Pemolin pou橲vali bhem 2. svtov v疝ky ameri鑼 a brit嗾 letci k udr枡n pozornosti bhem dlouhotrvajcch n疝et. Na rozdl od amfetamin, pou橲vanch nacistickou arm疆ou, se u pemolinu neobjevuj po po枴t v癰nj夬 negativn pznaky (u nmeckch letc byly po po枴t amfetamin shled疱疣y pznaky siln馼o srde鈩ho stresu, vysych疣 sliznic, ke鐺 mimick馼o svalstva apod.). V d疱ce od 20 do 50 mg (or疝n) se dostavuje siln toniza鈩 鑛nek na lidskou psychiku, v kombinaci s nktermi testosterony, strichninem a ppravky z yohimbe se pou橲v jako l駝 na impotenci a kone鈩 jeho slou鐺nina s ho竟kem je sou鞦st l鳧iv zpomalujc n疽tup staeck senility, zlep嗽jc pam a psobc jako 鑛nn afrodisiakum. Pemoline Magnesium * Chemie: ([2-imino-5-phenyl-4-oxazolidinonato(2)-] diaquomagnesium) * Vroba: 500 mg pemolinu se smch se 170 mg (nebo vce) hydroxidu ho竟ku nebo 1 l橲c (nebo vce) hoe鈩at馼o ml駝a. Pak se zamch a nech ust疸 30 minut. * U枴t: Toto mno枹tv se rozdl na 10 a 14 stejnch 鞦st a u橲v se po 10 - 14 dn r疣o. Efekt je kumulativn. Efekt zvy嗽je proteinov dieta, vitamin C a B. * Efekt: Vt夬 d疱ky psob jako psychick a CNS stimulant, zlep嗽jc ment疝n schopnosti, zvl癩t pam a to na 6 a 24 hodin. Men夬, po sob jdouc d疱ky psob mrn jako psychick stimulant, s akumulac ho竟ku u mozkovch synaps. V tomto ppad zvy嗽je vkonnost pamti a o 60 %. Postupn se zvy嗽jc 鑛nek trv nkolik tdn a msc a m枡 bt obnoven dal夬 s駻i d疱ek (kdy je to zapoteb). M枡 se u橲vat pro nau鐺n, nebo za 鐺lem vzpomenut si d疱no nau鐺n馼o (a zapomenut馼o). Pom疉 vytv碾en RNA v mozku. * Kontraindikace: Velk d疱ky (ale i mal pokud jsou br疣y ped spanm) mohou zpsobit nespavost. * Pozn疥ka: Aminokyseliny je nejlep夬 br疸 na pr痙dn 杪ludek. Krom uvedench jsou dal夬 zn疥 prepar疸y meclofenox疸 (Lucidril), piritonol (Enerbol, Encephabol), naftidrofuril (Dusodril), DHEA (dehydroepiandrosteron), hydergin, sulbutiamin (Arcalion), vinpocetin (Cavinton), deprenyl (Eldepryl), 枡n-啼n apod. 3.4. Psychotropn l疸ky jinch skupin Nkter l駝y, jako barbitur疸y, analgetika, neuroleptika, antidepresiva, trankviliz駻y apod. mohou tak vyvolat pozmnn psychick stavy. ネasto je pou橲vaj osoby z疱isl na jinch drog當h pro modifikaci rau啼 鑛 zmrov疣 odvykacch pznak. 3.4.1. Barbitur疸y Jsou roz夬eny hlavn jako hypnotika. Psob tak v bdl駑 stavu ke tlumen psoben nepznivch zevnch vliv nebo tlesnch pocit. 3.4.2. Nebarbitur疸ov hypnotika Pem枡-li se jejich tlumiv 鑛nek, maj dr癰div a euforiza鈩 vsledek, a to zvl癩t po vysokch d疱k當h. Pot zase doch痙 ke spavosti. 3.4.3. B柤 analgetika obsahujc fenacetin U mnoha osob vyvol疱aj euforii. Zpsobuj hndo柩ut a na啼dl zabarven k枡. 3.4.4. Neuroleptika Je to nejstar夬 a tak nejvt夬 skupina psychofarmak. Jejich hlavnm 鐺lem je l鳧ba psychz, tedy "integrace psychiky". Antipsychotick psoben, zejm駭a u schizofrennch psychz, je proveno nes鐺tnmi dvojit slepmi (double-blind) studiemi. Zde se vt喨nou pou橲vaj k odstrann nepjemnch pznak intoxikace jinmi drogami. Tak postupuj zku啼n z疱isl. Neu橲vaj se b柤, av啾k dti a ml疆e, kter chce za橲t psychick zmny, polyk i tato l鳧iva. Neuroleptick syndrom, vyvolan tmito l疸kami je sms 鑛nk 榱doucch a ne榱doucch: je to stav jist lhostejnosti k podntm ze zevnho prosted i ke stimulm pich痙ejcm z organismu, kter je zpravidla prov痙en nechut k pohybu, sn枡nm iniciativy a extrapyramidovm syndromem. Ne榱doucm 鑛nkem (zneu橲vanm) je t髷 vznik organick馼o psychosyndromu s kvalitativn poruchou vdom (delirantn stav). Nejroz夬enj夬 chlorpromazin (Largactil, Plegomazin, Chlorazin) byl objeven v roce 1950 Charpentierem v laboratoch firmy Specia (Francie); m biologick polo鐶s 30 h, d疱ka pi akutnm stavu 100 mg. Thioridazin funguje podobn, Chlorprothixen 9 h, 44 mg, Perfenazin 9 h, 9 mg, Haloperidol 20 h, 2 mg. Mla by se dodr柞vat z疽ada monoterapie, tj. u橲vat pouze jeden prepar疸. Neuroleptika se navz疔em nepotencuj. 3.4.5. Trankviliz駻y (anxiolytika, antifobika) Jsou pedur鐺n ke (zne)u橲v疣, ponvad sni柆j strach, uvoluj, sni柆j vliv nepjemnch vnj夬ch z疽ah. Staly se t駑 farmaky v啼dnho dne, jeliko msto neurz jsou jimi potla鑰v疣y i b柤 pirozen vznikl psychick stavy. Jako vedlej夬 鑛nek v枦y ve vt夬 鑛 men夬 me ovlivuj vigilitu, proto pod jejich vlivem nelze konat pr當e vy杪dujc soustednou pozornost. Pvodn to byly hlavn propandioly (Meprobamat), nyn vt喨nou deriv疸y benzodiazepinu (Diazepam - Valium, chlordiazepoxid - Librium: 鑛nek pes 24 h, Oxazepam, tofizopam, bromazepam: m駭 ne 12 h, Nitrazepam, flunitrazepam - Rohypnol, alprazolam: 12 - 24 h apod.). レ鑛nky pi del夬m po橲v疣 klesaj. Jsou nebezpe鈩, mohou vytvoit i t枳ou z疱islost s abstinen鈩mi syndromy v鐺tn epileptickch paroxysm. S alkoholem mohou vyvolat mimo疆n stavy. 3.4.6. Siln analgetika Jde nap. o Tilidin (Valoron), blzk phencyclidinu, deriv疸y dihydromorfinu, dihydrokodeinu a morfinanov deriv疸y, benzomorfany (Fortral) i l疸ky obsahujc pethidinovou skupinu (Dolantin). 3.4.7. Methadonov skupina Tyto l疸ky jsou ur鐺ny hlavn k potla鑰v疣 odvykacch pznak pi vysazen opi疸. Maj nahradit pou橲vanou drogu a pak se m d疱ka sni柞vat, a bude osoba zbavena z疱islosti. Fentanyl, 80x a 400x silnj夬 ne morfin se za竟n rozm疉at v USA, u n疽 nezletil berou Trifenidyl, kter ve velk d疱ce psob jako halucinogen, je ale schopen vyvolat i v癰nou otravu. Methadon, 1-metyl-4-oxo-3,3-difenhexyl 鑛nkuje centr疝n podobn jako morfin, ale je silnj夬 a m駭 hypnotick. Nejvy囹 jednotliv d疱ka peror疝n a podko柤 20 mg, terapeutick d疱ka je 2 a 10x ni椢. 3.4.8. Tkav l疸ky Zneu橲vanmi tkavmi l疸kami jsou obvykle vpary toluenu, 騁eru, benznu, chloroformu, trichloretyl駭u (Narcogen), tetrachlrmetanu v rznch 鑛stcch prostedcch a lepidlech. Inhalace se vyhled疱 bu pro euforizujc psoben, nebo pro komplex pznak obluzen馼o vdom - iluze, halucinace, zmny n疝ady, jen se dostavuje po inhalaci trvajc i destky minut. Vcelku lze "sniffing", inhalaci tkavch rozpustidel a vpar lepidel umlch hmot pova柞vat za z畸avu pev癰n mladistvch. レ鑛nek trv 30 - 45 min po skon鐺n 鑛ch疣. U 130 lid vy啼tovanch bhem dvou let nebyly zji嗾ny 榱dn hrub zmny EEG a jaternch funkc, ani v krevnm obrazu. Pokud sniffer pest疱 鑛chat, jakmile se ct pod vlivem drogy, je tato forma pou橲v疣 psychotropnch l疸ek relativn bezpe鈩 (ov啼m vyvol疱 n疱yk!). V praxi ale smotek nasycen 鑛chanou l疸kou zstane le枡t na nose i stech doty鈩馼o ve stavu t枳 opojenosti (nebo i v igelitov駑 s礪ku peta枡n駑 pes hlavu) a nast疱 smrt n疽ledkem ochrnut dchacho centra. 3.4.9. Oxid dusn Oxid dusn, rajsk plyn (N2O) je nejedovat, neholav a nevbu嗜 plyn nasl疆l chuti. Jeho anestezujc 鑛nek objevil Humprey Davy r. 1799. Je to prostedek celkov馼o znecitlivn. Je-li pod疱疣 s疥, psob cyanzu a hlubokou narkzu, kter by vystila v udu啼n. Pou橲v se proto v枦y ve smsi s kyslkem. Po zastaven pvodu N2O se citlivost velmi rychle vrac. Vylu鑾je se z organismu nezmnn. Bhem narkzy rajskm plynem se obvykle popisuj vjemy zvonn v u夬ch, nezdka vyvol疱 vzpomnkov klamy. 3.4.10. Izopentylnitrit (izoamylnitrit) Toto farmakum, psobc roz夬en c騅, se pedepisuje pacientm s angnou pectoris a nktermi druhy astmatickch pot橲ch pro odstrann akutnch bolestivch stav. Je distribuov疣o v malch sklennch lahvi鑢當h; aplika鈩 formou je inhalace (obvykle 0.2 ml co se prov疆 tak, 枡 se lahvi鑢a pilo橲 k nosn drce a konzument se zhluboka nadechne (asi 5 a 6 sekund), pak je嗾 jednou u druh nosn drky). Fyziologick efekt spo竟v v mrn駑 uvolnn svalstva, navozen t pocit jak vyvol疱 rajsk plyn. Vynikajc je kombinace s marihuanou. Pi pou橲v疣 je lep夬 sedt ne st疸. * Kontraindikace: Sni柆je krevn tlak, u osob s nzkm tlakem se mohou objevit bolesti hlavy, srde鈩 slabost. Obvykle se v啾k negativn pznaky nevyskytuj. Je pou橲v疣 tak jako afrodiziakum (pedev夬m homosexu疝y) a d se sehnat v sexshopech. Ve Francii stoj jedna lahvi鑢a okolo 100 frank. - pokra鑰v疣 - ----------------------------------------------------------------- +末末末末末末末末末末末末+ ヲ Drogov z疱islost |* +末+ ヲ zpracoval: Ji Svr啼k |* ヲ 6 | +------------------------+* +---+ ************************* 4. Konop Konop set, konop indick [Cannabis sativa, cannabis indica] poskytuje halucinogeny a ti夬c prostedky, v鐺tn marihuany, tetrahydrocannabinolu (THC, Marinol), ha喨, a ha喨嗤v olej (hash oil). Konop v啾k neposkytuje pouze drogy. Pokud by jeho pstov疣 nebylo zak痙疣o, mli bychom rostlinu, kter poskytuje vl疚na na vrobu textilu a papru. Bylo by mo柤o destilovat benzn biologicky mnohem 鑛st夬, ne ten, co se pou橲v dnes. Mohli bychom jst jej semnka, bohat na proteiny a mastn kyseliny, vhodn i pi diet當h pro svou lehkou stravitelnost (psychotropn 鑛nky nemaj), nemluv o jejch kvalit當h jako d疱no zn疥馼o v啼l駝u. Krom toho konop roste t駑 v嗽de, bez poteby ohromnch d疱ek pesticid a hnojiv jako u ostatnch plodin. T駑 nevy鐺rp疱 pdu; m枡 rst na jednom mst teba dvacet let. Mnohm civilizacm ji pomohlo pe橲t pr疱 konop. Marihuana bv sms list, kvt a stonk rostliny, ha喨 je vlastn pryskyice konop. Sp啼 ne do halucinogen se tyto drogy ad mezi psychodysleptika, l疸ky, kter pedev夬m mn kvalitu psychick 鑛nnosti. Po aplikaci se projevuj poruchy vnm疣, emoc, my嗟en. Uklidov疣 nebo stimulace nejsou tak vrazn. Pokud nejde o t枳ou otravu (too stoned), nedoch痙 k poruch疥 vdom. Cannabis vyvol疱 opojen, kter je sice nesmrn, rozhodn ne v啾k zdrcujc. Na rozdl od skute鈩ch halucinogen toti nenaru嗽je sebekontrolu, umo橙uje intenzivn soustedn, kter je mo柤 nasmrovat k rozvjen pedstavivosti (co tvrd 鐺tn hudebnci a jin umlci, a u z疳adn, nebo orient疝n), nebo i smrem k duchovnm praktik疥. Zmny na chromozomech sice u jeho po枴va顋 sice zpozorov疣y byly, ne v啾k ve vt夬 me, ne pi u橲v疣 k疱y 鑛 aspirinu. Jak駝oli po嗅ozov疣 pamti a mozku je dnes ji vdecky vyvr當eno metodou, kter dok痙ala rozpoznat i efekty u鐺n na mozkovch buk當h. Byly v啾k zaznamen疣y pozitivn l駝ask vlivy, a to jak tradi鈩mi 竟nskmi l駝ai, tak i modernmi specialisty a terapeuty. Konop set je n疳adn rostlina dorstajc v啼k 2 a 3 m, konop indick je men夬 (1 m) a m del夬 listy. 4.1. Marihuana Marihuana, Budi smchu, zdaleka nen objevem 啼des疸ch let tohoto stolet. Konop je sou鞦st tch nejstabilnj夬ch a nejd駘e existujcch kultur. Psychofarmakologick studie z posledn doby ukazuj, 枡 aktivn slo枳a konop - tetrahydrocannabinol - m v lidsk駑 mozku vlastn receptor, co nazna鑾je, 枡 鑞ovk a marihuana k sob maj d疱n pedkulturn vztah (竟nskm znakem pro konop je velk "鑞ovk"). Drogy z konop 鐶sto hr疝y dle枴tou roli pi ritu疝nm spojen s bo枹tvy, i kdy jejich pou枴t jako l駝 鑛 mast pro duchovn, medita鈩, euforick a relaxa鈩 鐺ly bylo vt喨nou tabu. V letech 1430/31 byla i Johanka z Arku na鐺na z u橲v疣 nejrznj夬ch "鐶rodjnickch" bylin v鐺tn konop. V mnoha starch buddhistickch legend當h je zase ps疣o, 枡 "Siddh疵ta" (Buddha) s疥 u橲val a nejedl nic jin馼o ne konop a jeho semena, a to onch 6 let pedch痙ejcch jeho osvcen a zjeven 鑼y velkch pravd buddhismu. Pedstavivost ovlivnn zku啼nost s houbami a konopm vytvoila ve fantazii Lewise Carrolla Alenku v 喨 div. Konop od po鞦tku na啼ho stolet u橲valy t駑 鑼yi generace Ameri鐶n. Prakticky ka枦 v t馼le zemi bval od sv馼o dtstv v povznesen n疝ad dky jeho u橲v疣. Tehdy je嗾 l駝ai u枴t konop nepova柞vali za zlozvyk, kter plod protispole鐺nsk n疝ady nebo n疽il a pedepisovali extrakty jako l駝 i dtem. Celkem lze ci, 枡 po橲va marihuany proch痙 dvma stadii: stadiem sevenosti a zkosti a stadiem euforie a vnitn bla枡nosti. V tomto druh駑 stadiu si nkte po竟naj velmi dtinsky, dlaj nesmysln vci a upadaj ob鐶s do nezti喨teln馼o smchu. Tato dobr n疝ada nkdy pejde v pl礪 a tlesnou i du啼vn kocovinu. Rozko nem r痙 ukojen, sp啼 鑛st spokojenosti jako po dobr zpr疱 nebo po spchu. Smysly jsou nkdy zosteny, zejm駭a sluch a chu. Jdlo teba nabv nev啼dn chutnosti, 嗷amot zn jako r疣y z dla. Zrakem vnman je nkdy zkresleno, charakteristick je 嗔atn odhadov疣 鐶su a prostoru. Konop se pou橲v v rznch form當h - ganja (sami竟 kvtenstv 鑛li palice pokryt lepkavou pryskyic), bhang (horn listy sami竟 rostliny), charas (pryskyice seten rukama ze sami竟ch kvtenstv) a ha喨 (pryskyice extrahovan s tuky ve vac vod a vykrystalizovan). Termny bhang a ha喨 jsou v nkterch mstech pou橲v疣y pro n疳oje pipraven z konop: "Bhang" je slab夬 ne jin produkty z konop a k se o nm, 枡 zkliduje krev. I proto, 枡 se 鐶sto konzumuje jako tekutina, bv v hork駑 po鐶s pova柞v疣 za zdravj夬 ne norm疝n kouen. Ze 嗔atn 鑛 slab tr疱y nebo pro ppravu dal夬ch pokrm je mo柤 udlat konopn m疽lo, posv疸n gh. Recept na zpracov疣 konop je velmi mnoho. Zabvaj se vt喨nou tm, jak THC z konop co nejl駱e rozpustit v tucch, olejch 鑛 alkoholu, aby se potom rychle a 鑛nn vstebalo do organismu. Kouen marihuany m velk spole鐺nsk kouzlo. Ritu疝 balen jointa, "钁ah疚a", jeho chv疝en, posl疣 mezi p疸eli i teba n疉odnmi zn疥mi na koncert s podivnm svitem v o竟ch a vychutn疱疣 hlubokch 嗟uk se zde ned dost dobe popsat. Nkde je zvykem balit joint na b痙i tab疚u z klasick cigarety, jinde se nekou z ni鐺ho ne 嗟ukovek, podom當ku vyrobench i jinch dmek. * Chemie: Konop dorst i v mrn駑 p疽mu, mv men夬 obsah cannabinol. Cigareta marihuany (1 g) obsahuje obvykle 5 a 10 mg THC (delta-9-tetrahydrocannabinolu), kter je hlavn 鑛nnou l疸kou. V jednom gramu rostlinn馼o materi疝u, vypstovan馼o u n疽, se na嗟o od 0.2 do 69.4 mg THC (b柤 ve svt je v marihuan 0.3 - 14% THC, ve 嗟echtnch druzch z Nizozemska 9 - 27% !), pi鐺m droga s obsahem nad 3.3 mg vyvol typick 鑛nky. Mno枹tv drogy k tomu potebn je v啾k zna鈩 individu疝n, tzv. automatick d疱kov疣. Nikdo ku疚a nenut, aby vykouil cel 'joint', naopak - nepjemn stavy po ped疱kov疣 jej rychle nau竟 'test the waters' - poznat, jak siln po橲van marihuana je. Pi kouen se 鑛nky dostavuj ihned nebo po nkolika minut當h, trvaj 1 - 3 h. * レ鑛nky: Pi stnm po橲v疣i marihuany (5 - 20 g) se efekty dostavuj za 30 - 90 minut, neust疝e narstaj a trvaj 4 - 8 h. Pi ped疱kov疣 mohou vystit v nkolikahodinov bezvdom 鑛 hlubok sp疣ek. Metabolity cannabinoid se kumuluj v organismu - po tdnu zst疱 a 70% tetrahydrocannabinol, stedn doba exkrece je 27 dn (nkdy a 77 dn). Jedn se v啾k hlavn o 11-hydroxy- tetrahydrocannabinol (11-OH-THC) a 11-nor-9-carboxy-delta-9- tetrahydrocannabinol (11-nor), hromadc se v tukovch buk當h. Jistm zmatenm pojm je, 枡 i tyto l疸ky jsou ozna鑰v疣y THC, stejn jako delta-9-tetrahydrocannabinol, nemaj ov啼m jeho 鑛nky. V dorostl駑 konop je v枦y 鞦st cannabinol (nkdy v啼) v podob kyseliny THC, za norm疝nho stavu bez euforiza鈩ch 鑛nk. Tato kyselina se mn v THC zah疸m. Co se THC t鐺, na vzduchu oxiduje (pi vy囹ch teplot當h rychleji), je proto vhodn uchov疱at marihuanu ve vzduchotsnch n疆ob當h a v chladu. THC se nerozpou嗾 ve vod, v tucch, olejch a alkoholu ano. Alkohol jeho 鑛nky zvy嗽je. * Psoben: Mimo euforizace a jinch popsanch jev vyvol疱 鐶sovou dezintegraci, ovlivuje reak鈩 鐶s, vybavov疣 si z trval pamti, porozumn psan informaci, atd. U epileptik m枡 pomoci k z當hvatu. 4.2. Ha喨 Kouen ha喨啼 je stejn star a oblben jako u橲v疣 marihuany. Ji v roce 1845 osobnosti, jako byli Alexandr Dumas, Victor Hugo nebo Gautier zalo枴li prvn "Cannabis club" v Evrop - Klub Ha喨夬n (Le Club Des Haschichins). Fitz Hugh Ludlow (The Hashish Eater, 1857) po橲v疣 ha喨啼 veleb jako n疆hern du啼vn dobrodru枹tv, z疵ove v啾k varuje od pli嗜 z疱islosti na nm i na jinch drog當h. Na svtovch vstav當h od roku 1860 a do po鞦tku 20. stolet byla v枦y velkou atrakc expozice "tureck馼o kouen ha喨啼" a ve stejn dob se v Americe b柤 prod疱ala ne嗅odn a doporu鑰van sladkstka Hasheesh candy, ha喨 kandovan v javorov駑 cukru. Ku疵ny ha喨啼 byly oteveny ve vt喨n vt夬ch mst Ameriky a petrvaly a do 20. let na啼ho stolet. レ鑛nek ha喨啼 se projevuje nutk疣m k naprost駑u klidu s pjemnm snnm, zabarvenm podle osobnosti. ネas a vztah k okol je ch疳疣 zkreslen, je depersonalizace, naru啼n my嗟en (poru啼n toku asociac, jako by nkdo bral my嗟enky). Zmny zrakov馼o vnm疣 pech痙ej v iluze a (bohat barevn) pseudohalucinace, porucha prostorov馼o vnm疣. Je naru啼na kritika, doch痙 k podobn駑u jedn疣 jako u marihuany. Smyslov vnm疣 m zv啼nou intenzitu, 鑞ovk vid to, na co mysl. Z疝e橲 na vchoz n疝ad, d疱ce a okol. Liter疵n se ha喨啼m zabval nap. Charles Baudelaire (B疽e o ha喨喨). * Chemie: Ha喨 je vlastn pryskyice konop extrahovan s tuky ve vac vod a vykrystalizovan, 鑛nn l疸ky jsou cannabinoly, hlavn THC. Vypad jako hndo柩ut kostka, nkdy do 鐺rna. ネerstv je pru柤, pak tuh, drol se po zah疸 v plameni. Postup extrakce ha喨啼 z konop je mnoho, v鐺tn dal夬 izomerace pro zv啼n 鑛nku. T髷 ve form ha嗤v馼o oleje je l疸ka je嗾 nkolikr疸 鑛nnj夬. * Psoben: Ha喨 se nej鐶stji kou. Pou橲vaj se kr疽n vodn dmky, do kterch se nasype i tetina gramu a na jeden mocn z疸ah (zpo鞦tku pomalu, ne se rozho, pak vc a vc) inhaluje. Pznaky se objev ihned, rau po minut當h, nejv啼 po patn當ti. T髷 se 鐶sto nadrob do cigaretov馼o tab疚u a ubal se joint. Obluzen trv 30 a 60 minut, vytr當 se po tech hodin當h. Pi stnm po枴t (pro za鞦tek nap. 2 g v jogurtu) je prbh del夬. Ha喨 psob 5x a 8x silnji ne marihuana. Objevuje se sucho v krku, psychomotorick poruchy, hlad a 橲ze, nkomu m枡 bt velmi 嗔atn a zvrac. Je pomrn m疝o vegetativnch zmn a poruch l疸kov pemny. Nebezpe鈩 jsou vysok d疱ky (nad 20 mg THC) a chronick zneu橲v疣. Pi otrav stoup v mozku serotonin. Nen zk枡n tolerance s pravmi halucinogeny. S alkoholem O.K., 鑛nky se zesiluj. * L鳧ba: Ha喨 potencuje hypnotika, sedativa, ale i budiv aminy. Kdy se objev atypick rau, panick strach, psob dobe trankviliz駻y, barbitur疸y i k疱a. * Ploha 1.: Seznam omamnch l疸ek podle vl疆nho nazen Skupina I. Acetorfin hydrochlorid (Acetorphinum) 3-0-acetyl-7alfa[2(R)-hydroxy-2-pentyl]-6,14--endoethenotetra- hydrooripavin Acethylmethadol (Acetylmethadolum) 3-acetoxy-4,4-difenyl-6-dimethylaminoheptan Allylprodin (Allylprodinum) 3-allyl-4-fenyl-1-methyl-4-propionyloxypiperidin Alfacetylmethadol (Alphacetylmethadolum) alfa-3-acetoxy-4,4-difenyl-6-dimethylaminoheptan Alfameprodin (Alphapromedinum) alfa-3-ethyl-4-fenyl-1-methyl-4-propionyloxypiperidin Alfamethadol (Alphamethadolum) alfa-4,4-difenyl-6-dimethylamino-3-heptanol Alfaprodin (Alphaprodinum) alfa-1,3-dimethyl-4-fenyl-4-propionyloxypiperidin Acetyl-alfa-methyl-fentanyl (Acetyl-alpha-methyl-fentanylum) N-[1-(alfa-methylfenethyl)-4-piperidyl]acetanylid Alfa-methylfentanyl (Alpha-methyl-fentanylum) N-[1-(alfa-methylfenethyl)-4-piperidyl]propionanilid 3-Methylfentanyl (3-Methylfentanylum) cis nebo trans N-(1-fenethyl-3-menthyl-4-piperidyl)-propionanilid PEPAP ethylester kyseliny 1-fenethyl-4-fenyl-4-piperidin-karboxylov MPPP propylester kyseliny 4-fenyl-1-methyl-4-piperidin-karboxylov Alfentanil (Alphentanilum) N-{1-[2-(4-ethyl-4,5-dihydro-5-oxo-1H-tetrazol-1-yl)-ethyl]- -4-methoxymethyl-4-piperidinyl}-N-fenylpropionamid- monohydrochlorid Anileridin (Anileridinum) elthylester kyseliny 1-(4-aminofenethyl)-4-fenyl-4-piperidin- karboxylov Benzethidin (Benzethidinum) ethylester kyseliny 1-(2-benzyloxyethyl)-4-fenyl-4-piperidin- karboxylov Benzylmorfin (Benzylmorphinum) 3-benzylmorfin Betacetylmethadol (Betacetylmethadolum) beta-3-acetoxy-4,4-difenyl-6-dimethylaminoheptan Betameprodin (Betameprodinum) beta-3-ethyl-4-fenyl-1-methyl-4-propionyloxypiperidin Betamethadol (Betamethadolum) beta-4,4-difenyl-6-dimethylamino-3-heptanol Betaprodin (Betaprodinum) beta-1,3-dimethyl-4-fenyl-4-propionyloxypiperidin Bezitramid (Bezitramidum) 1-(3,3-difenyl-3-kyanpropyl)-4-(2-oxo-3-propionyl-1- -benzimidozolinyl)-piperidin Dextromoramid (Dextromoramidum) (+)-1-(2,2-difenyl-3-methyl-4-morfolinobutyryl)-pyrrolidin Diampromid (Diampromidum) N-[2-(methylfenethylamino)propyl]propionanilid Diethylthiambuten (Diethylthiambutenum) 3-diethylamino-1,1-di(2'-thienyl)-1-buten Difenoxin (Difenoxinum) 1-(3,3-difenyl-3-kyanpropyl)-4-fenyl-4-piperidin-karboxylov kyselina Difenoxylat (Diphenoxylatum) ethylester kyseliny 1-(3,3-difenyl-3-kyanpropyl)-4-fenyl-4- -piperidinkarboxylov Dihydromorfin (Dihydromrphinum) 4,5-epoxy-17-methylmorfinan-3,6-diol Dimenoxadol (Dimenoxadolum) 2-dimethylaminoethylester kyseliny ethoxydifenyloctov Dimepheptanol (Dimepheptanolum) 4,4-difenyl-6-dimethylamino-3-heptanol Dimethylthyambuten (Dimethylthyambutenum) 3-dimethylamino-1,1-di(2'-thienyl)-1-buten Dioxafetylbutyr疸 (Dioxphetylum butyricum) ethylester kyseliny 2,2-difenyl-4-morfolinom疽eln Dipipanon (Dipipanonum) 4,4-difenyl-6-piperidino-3-heptanon Drotebanol (Drotebanolum) 3,4-dimethoxy-17-methylmorfinan-6beta,14-diol Ekgonin (Ecgoninum) [1R-(exo,exo)]-3-hydroxy-8-methyl-8-azabicyclo[3.2.1]oktan-2- -karboxylov kyselina, jeho estery a deriv疸y, z kterch je mo柤o transformac zskat ekgodin a kokain Ethylmethylthiambuten (Ethylmethylthiambutenum) 1,1-di(2'-thienyl)-3-methylethylamino-1-buten Etonitazen (Etonitazenum) 1-(2-diethylaminoethyl)-2-(4-ethoxybenzyl)-5-nitrobezymidazol Etoxeridin (Etoxeridinum) ethylester kyseliny 4-fenyl-1-[2-(2-hydroxyethoxy)ethyl]-4- -piperidinkarboxylov Fenadoxon (Phenadoxonum) 4,4-difenyl-6-morfolino-3-heptanon Fenampromid (Phenampronidum) N-(1-methyl-2-piperidinoethyl)propionanilid Fenazocin (Phenazocinum) 5,9-dimethyl-2-fenethyl-2'-hydroxy-6,7-benzomorfan Fenomorfan (Phenomorphanum) N-fenethyl-3-hydroxymorfinam Fenoperidin (Phenoperidinum) ethylester kyseliny 4-fenyl-1-(3-fenyl-3-hydroxypropyl)-4- -piperidinkarboxylov Fentanyl (Fentanylum) N-(1-fenethyl-4-piperidyl)propionanilid Furethidin (Furethidinum) ethylester kyseliny 4-fenyl-1-(2-tetrahydrofufuryloxyethyl)-4- -piperidinkarboxylov Hydrokodon (Hydrocodonum) dihydrokodeinon = 4,5-epoxy-3-methoxy-17-methylmorfinan-6-on Hydromorfinol (Hydromorphinolum) 14-hydroxy-7,8-dihydromorfin Hydromorfon (Hydromorphonum) dihydromorfinon = 4,5-epoxy-3-hydroxy-17-methylmorfinan-6-on Hydroxypethidin (Hydroxypethidinum) ethylester kyseliny 4-(3-hydroxyfenyl)-1-methyl-4--piperidin- karboxylov Isomethadon (Isomethadonum) 4,4-difenyl-6-dimethylamino-5-methyl-3-hexanon Klonitazen (Clonitazenum) 1-(2-diethylaminoethyl)-2-(4-chlorbenzyl)-5-nitrobenzimidazol Kodoxim (Codoximum) 6-karboxymethyloxim dihydrokodeinonum Koka - list (Folium Erythroxylon coca) Kokain methylester benzoylekgoninu Koncentr疸 z tobolek a sl疥y m疚u [Papaverum sativa] (surovina zskan zpracov疣m makov sl疥y za 鐺lem koncentrace alkaloid, jestli枡 je tato surovina ur鐺na pro obh) Levofenacylmorfan (Levophenacylmorphanum) (-)-N-fenacyl-3-hydroxymorfinan Levomethorfan (Levomethorphanum) (-)-3-methoxy-N-methylmorfinan Levomoramid (Levomoramidum) (-)-1-(2,2-difenyl-3-methyl-4-morfolinobutyryl)-pyrrolidin Levorfanol (Levorphanolum) (-)-3-hydroxy-N-methylmorfinan Metazocin (Metazocinum) 2'-hydroxy-2,5,9-trimethyl-6,7-benzomorfan Methadon (Methadonum) 4,4-difenyl-6-dimethylamino-3-heptanon Methadon, meziprodukt 2,2-difenyl-4-dimethylaminovaleronitril Methyldesorfin (Methyldesorphinum) 6-methyl-delta-6-desoxymorfin Methyldihydromorfin (Methyldihydromorphinum) 6-methyl-7,8-dihydromorfin Metopon (Metoponum) 5-methyl-7,8-dihydromorfin-6-on Moramid, meziprodukt kyselina 2,2-difenyl-3-methyl-4-morfolinom疽eln Morferidin (Morpheridinum) ethylester kyseliny 4-fenyl-1-(2-morfolinoethyl)-4-piperidin- karboxylov Morfin (Morphinum) 7,8-didehydro-4,5-epoxy-17-methylmorfinan-3,6-diol Morfin methobromid (Morphinium methylbromatum) a jin deriv疸y morfinu se 鑼yvaznm duskem v鐺tn deriv疸 morfin-N-oxydu (i kodein-N-oxidu) Morfin-N-oxid (5alfa,6alfa)-7,8-didehydro-4,5-epoxy-17-methylmorfinan-3,6-diol- -17-oxid Myrofin (Myrophinum) 6-myristoil-3-benzylmorfin Nikomorfin (Nicomorphinum) 3,6-dinikotinoylmorgin Noracymethadol (Noracymethadolum) alfa-(plus mnus)-3-acetoxy-4,4-difenyl-6-methylaminoheptan Norlevorfanol (Norlevorphanolum) (-)-3-hydroxymorfinan Normethadon (Normethadonum) 4,4-difenyl-6-dimethylamino-3-hexanon Normorfin (Normorphinum) demethylmorfin = (5alfa,6alfa)-7,8-didehydro-4,5-epoxymorfinan- -3,6-diol Norpipanon (Norpipanonum) 4,4-difenyl-6-piperidino-3-hexanon Opium Oxykodon (Oxycodonum) 14-hydroxydihydrokodeinon Oxymorfon (Oxymorphonum) 14-hydroxydihydromorfinon Pethidin (Pethidinum) ethylester kyseliny 4-fenyl-1-methyl-4-piperidinkarboxylov Pethidin, meziprodukt A 4-fenyl-4-kyan-1-methylpiperidin Pethidin, meziprodukt B ethylester kyseliny 4-fenyl-4-piperidinkarboxylov Pethidin, meziprodukt C kyselina 4-fenyl-1-methyl-4-piperidinkaboxylov Piminodin (Piminodium) ethylester kyseliny 4-fenyl-1-(3-fenylaminopropy)-4-piperidin- karboxylov Piritramid (Piritramidum) 1-(3,3-difenyl-3-kyanpropyl)-4-piperidino-4-piperidinkarboxamid Proheptazin (Proheptazinum) 1,3-dimethyl-4-fenyl-4-propionyloxyhexahydro-1H-azepin Properidin (Preperidinum) izopropylester kyseliny 4-fenyl-1-methyl-4-piperidinkarboxylov Racemethorfan (Racemethorphanum) (plus mnus)-3-methoxy-N-methylmorfinan Racemoramid (Racemoramidum) (plus mnus)-1-(2,2-difenyl-3-methyl-4-morfolinobutyryl)- pyrrolidin Racemorfan (Racemorphanum) (plus mnus)-3-hydroxy-N-methylmorfinan Sufentanil (Sufentanilum) N-{4-methoxymethyl-1-[2-(2-thienyl)ethyl]-4-piperidyl}- propinanilid Thebain (Thebainum) (5alfa)-6,7,8,14-tetradehydro-4,5-epoxy-3,6-dimethoxy- -17-methylmorfinan Thebakon (Thebaconum) acetyldihydrokodeinon Tilidin (Tilidinum) (plus mnus)-ethylester trans-2-dimethylamino-1fenyl- -3-cyklohexen-1-karboxylov kyseliny Trimeperidin (Trimeperidinum) 4-fenyl-4-propionyloxy-1,2,5-trimethylpiperidin Alfa-Methylthiofentanyl (Alfa-methylthiofentanylum) N-/1-/1-methyl-2(2-thienyl)ethyl/4-piperidyl/-propionanilid Parafluorfentanyl (Parafluorofentanylum) 4-fluor-N-(1-fenethyl-4-piperidyl)propionanilid Beta-Hydroxyfentanyl (Beta-hydoxyfentanylum) N-/1-(beta-hydroxyfenethyl)-4-piperidyl/propionanilid Beta-Hydroxymethylfentanyl (Beta-hydroxymethylfentanylum) N-/1-(beta-hydroxyfenethyl)-3-methyl-4-piperidyl/-propionanilid Thiofentanyl (Thiofentanylum) N-/1-/2-(2-thienyl)ethyl-/4-piperidyl/propionanilid 3-Methylthiofentanyl (3-Methylthiofentanylum) N-/3-methyl-1-/2-(2-thienyl)ethyl-/4-piperidyl/-propionanilid izomery omamnch l疸ek uvedench v t騁o skupin, a na vslovn vjimky, ve v啼ch ppadech, kdy tyto izomery mohou existovat podle zvl癩tnho chemick馼o ozna鐺n; estery a 騁ery omamnch l疸ek uvedench v t騁o skupin, pokud nejsou uvedeny v jin skupin seznamu, ve v啼ch ppadech, kdy tyto estery a 騁ery mohou existovat; soli omamnch l疸ek uvedench v t騁o skupin v鐺tn sol ester, 騁er a izomer uvedench v啼, ve v啼ch ppadech, kdy tyto soli mohou existovat. Skupina II. Acetyldihydrokodein (Acetyldihydrocodeinum) (5alfa,6alfa)-6-acetoxy-4,5-epoxy-3-methoxy-17-methylmorfinan Dihydrokodein (Dihydrocodeinum) (5alfa,6alfa)-7,8-didehydro-4,5-epoxy-17-methylmorfifinan-6-ol Dextropropoxyfen (Dextropropoxyphenum) alfa-(+)-1,2-difenyl-4-dimethylamino-3-mrthyl-2-propionyloxybutan Ethylmorfin (Ethylmorphinum) 3-ethylmorfin Folkodin (Pholcodinum) 3-(2-morfolinoethyl)morfin Kodein (Codeinum) 3-methylmorfin Nikokodin (Nicocodinum) 6-nikotinoylkodein Nikodikodin (Nicodicodinum) 6-nikotinoyl-7,8-dihydrokodein Norkodein (Norcodeinum) N-demethylkodein Propiram (Propiramum) N-(1-methyl-2-pipeeridinoethyl)-N-(2-pyridyl)propionamid izomery omamnch l疸ek uvedench v t騁o skupin, a na vslovn vjimky, ve v啼ch ppadech, kdy tyto izomery mohou existovat podle zvl癩tnho chemick馼o ozna鐺n; soli omamnch l疸ek uvedench v t騁o skupin v鐺tn sol jejich izomer uvedench v啼 ve v啼ch ppadech, kdy tyto soli mohou existovat. Skupina III. Konop (Cannabis a pryskyice z konop 24) Desomorfin (Desomorphinum) 6-desoxy-7,8-dihydromorfin Etorfin (Etorphinum) 6,7,8,14-tetrahydro-7alfa-[2(R)-hydroxy-2-pentyl]-6,14-endo- -ethenooripavin Heroin (Diacetylmorphinum) 3,6-diacetylmorfin Ketobemidon (Ketobemidonum) 4-(3-hydroxyfenyl)-1-methyl-4-propionylpiperidin soli omamnch l疸ek uvedench v t騁o skupin ve v啼ch ppadech, kdy tyto soli mohou existovat. pozn.: Konop, pokud je pstov疣o a pou橲v疣o vlu鈩 k prmyslovm 鐺lm a pro 鐺ly zahradnick, nen posuzov疣o jako omamn l疸ka.